|
JOSEF HENDRYCH (1913):
Z lezeckých tůr v Čechách
|
|
|
NORBETR LANG (1930):
Lezecké eldorádo
|
|
|
VLASTA ŠTÁFLOVÁ (1937):
Halo - kamaráde!
Chlapecký román z Vysokých Tater a Prahy.
|
|
|
FRANTIŠEK KUTTA (1944):
Horolezecká abeceda
horolezecká metodika
|
|
|
VLASTA ŠTÁFLOVÁ (1945):
Kavče z Dračích skal
|
|
|
FRANTIŠEK KUTTA (1945):
Horolezecká abeceda
horolezecká metodika, rozšířené vydání
|
|
|
ŠTYRSA JOSEF (1959):
Kamarád ze skal
Životopisná kniha Josky Smítka, legendárního lezce pískovcových oblastí Českého ráje z období 2.světové války.
|
|
|
GUSTAV GINZEL, EMIL NOVÁK (1962):
Topografie skal Jizerských hor
První ucelená monografie s popisem skal (případně lezeckých cest) v regionu Jizerských hor.
|
|
|
KUCHAŘ RADOVAN (1963):
Deset velkých stěn
První vydání klasické knihy pravděpodobně nejlepšího českého lezce všech dob, Radana Kuchaře.
|
|
|
ANTONÍN SCHIER (1966):
České horolezectví do 1. světové války
|
|
|
ARNOŠT ČERNÍK (1969):
Zeměpis velehor
Geologie hor,...
|
|
|
MIROSLAV MACHOVIČ A PETR PRACHTEL (1970):
Jednotná symbolika mapování českých pískovců
|
|
|
JAN SUCHL (1972):
Cesta končí pod Huascaránem
Osudy československé horolezecké expedice Peru 1970
|
|
|
VLADIMÍR PROCHÁZKA ST. (1972):
Na Annapúrnu
|
|
|
VLADIMÍR PROCHÁZKA (1975):
Základy Horolezectví
Metodická kniha o horolezectví.
|
|
|
(1978):
HORY - Informační bulletin horolezců a vysokohorských turistů.
Periodikum.
|
|
|
MILAN ČEPELKA, LADISLAV JIRÁSKO (1979):
Julské alpy
Souhrn informací pro VHT.
|
|
|
(1980):
Desatero pro lezení na pískovci
Soubor pravidel, předpisů a informací pro horolezce Severočaského kraje.
|
|
|
MILAN ČEPELKA, LADISLAV JIRÁSKO (1980):
Kamnické a Savinjské Alpy
Souhrn informací pro VHT.
|
|
|
KARL DÄWERITZ (1983):
Klettern im sächsischen Fels
|
|
|
IVAN DIEŠKA (1984):
HOROLEZECTVO ZBLÍZKA
Kapitoly z dějin světového i tuzemského horolezectví, doplněné o kapitoly o největších světových horolezeckých horských terénech.
|
|
|
P. LAŠTOVIČKA, M. MICHLÍK, P. WEINGARTEL, J. ŘEZNÍČEK (1985):
Horolezecký průvodce MASIVY
|
|
|
JINDŘICH SOCHOR (1987):
MT.KUMGANG-SAN DIAMANTOVÉ HORY
|
|
|
LEOPOLD KUKAČKA, JÁN JAHN (1988):
Pohoří Apuseni 1
Základní turistické informace - Munti Apusceni v RSR: Padurea Craiului, Vladeasa, bihor, Codru-Moma, Zarand.
|
|
|
(1988):
IAMESÁK 1/1988
|
|
|
KOLEKTIV (1988):
HORY 20
Výstupy roku 1987. Srbsko. 100 let lezení na Děčínsku. Skalák. Štáflovi.
|
|
|
IVAN DIEŠKA, VÁCLAV ŠIRL, B. ŠIŠOVSKÁ A KOL. (1989):
HOROLEZECTVO encyklopédia
Encyklopedie v klasickém formátu jednotlivých hesel.
|
|
|
PETR JAROLÍM, JIŘÍ ŠŤASTNÝ (1990):
Verdon
|
|
|
JINŘICH SOCHOR (1990):
Dolomiti III.
Výběr výstupů - Civetta jižní část, Cantoni di Pelsa.
|
|
|
JINDŘICH SOCHOR (1990):
Dolomiti I.
Výběr výstupů - Tre Cime, Cortina, Lagazuoi, Pala, Sella, Catinaccio
|
|
|
JINDŘICH SOCHOR (1990):
Dolomiti II.
Výběr výstupů Sella, Sassolungo, Catinaccio, Sciliar, Brenta.
|
|
|
MIROSLAV ŠMÍD (1991):
Ze života horolezce
Kniha, ve které jeden z nejvýznamnějších československých horolezců Miroslav Šmíd vzpomíná na celou řadu výstupů a expedic, od počátků v okolí Police nad Metují, přes první zkušenosti v Tatrách a Alpách, až po extrémní lezení na Kavkazu, v Himálaji, v Yosemitech i v Latinské Americe. Každému náročnému výstupu je věnováno jen pár stran, přitom by řada z nich vydala na samostatnou knihu.
|
|
|
JIŘÍ RŮŽIČKA, FILIP ŠILHAN (1994):
Jištění je jistota
|
|
|
DAVID KROUPA (1995):
Skály v okolí Chotěboře
Rulové skály v údolí řeky Doubravky.
|
|
|
MIROSLAV ŠMÍD (1995):
Cesty a návraty
První část nazvaná Ze života horolezce (do roku 1988), vychází z původního rukopisu knihy Ze života horolezce, vydané v roce 1991 pražským nakladatelstvím Olympia. Rukopis se od knihy, kterou mnozí z vás znají, značně liší. Druhá část, nazvaná Ze života horolezce (1989 - 1993), je složena z nepublikovaných textů Mírových deníků a ze vzpomínek jeho přátel Jiřího Havla a Vladimíra Pechka na cesty podniknuté po jeho boku.
|
|
|
HEINZ ZAK (1996):
Rock Stars, Hvězdy volného lezení
v češtině
|
|
|
EMAN BOSÁK, JOSEF STRÁNSKÝ, JIŘÍ VŠETEČKA, JIŘÍ VŠETEČKA ML. (1997):
Z Prachova po Himaláj
90. výročí LKP (1907-1997).
|
|
|
MILAN VRANKA (1997):
Za výzvou velehor
čeští horolezci na osmitisícovkách
|
|
|
ARNOŠT ČERNÍK, JIŘÍ HLADÍK, LUBOMÍR VEJRAŽKA (2000):
Výprava na Ararat / Říkali mu Ajšek
|
|
|
LEOPOLD SULOVSKÝ (2002):
Horolezec
|
|
|
KUCHAŘ RADOVAN (2003):
10 velkých stěn
Nové vydání klasické knihy pravděpodobně nejlepšího českého lezce všech dob, Radana Kuchaře.
|
|
|
DANIEL KRZYWON (2003):
Horolezec Leopold Sulovský
Otevřená výpověď prvního Čecha na nejvyšší hoře světa Mount Everestu, člověka, který vystoupil na další dva osmitisícové vrcholy a sedm sedmitisícových v nejvyšších pohořích světa.
|
|
|
JIŘÍ RŮŽIČKA (2003):
Báječná léta na laně
|
|
|
ČESTMÍR LUKEŠ (2003):
Žij své sny
Horolezectví po celém světě - zážitek a dobrodružství.
|
|
|
KOLEKTIV (2003):
Monografie severní stěny Eigeru
Historie klasické cesty, Přehled cest, Československá direttisima, První čs. zimní výstup, Severním zářezem, Eiger - ideální diretissima, Druhé přelezení Pavoukovy cesty, Alkohol v horách
|
|
|
MILAN VRANKA (2004):
Za výzvou velehor
(Čeští horolezci na osmitisícovkách 1969-2004)
Přestože naše hory jsou v porovnání s cizokrajnými velikány směšnými kopečky, má české horolezectví ve světě překvapivě dobrý zvuk. Neexistuje jediná významná hora, na kterou by si naši horolezci netroufali, jediné pohoří, do něhož by se nepustili, ať už se jedná o mediálně známý Himálaj nebo třeba o méně proslulý Karakoram. Tahle unikátní knížka (a její autor) jsou tady proto, aby do detailu zmapovali veškeré výkony českých horolezců na osmitisícovkách. Začneme od první výpravy na Nanga Parbat v r. 1969, budeme pokračovat přes expedici na Mount Everest r. 1991 a skončíme u nejnovějších výstupů uskutečněných nejen v posledních letech, nýbrž přímo v posledních měsících, konkrétně v červnu 2004! Seznámíme se s horolezeckými legendami, jako jsou třeba pánové Rakoncaj, Sulovský, Stejskal, Nežerka, Šilhán S nimi se vydáme na vrcholy K2, Kančendžongy, Annapurny, Makalu a dalších střech světa, abychom alespoň pomyslně doputovali do míst, na kterých už jejich zásluhou zavlála česká vlajka.
|
|
|
KOLEKTIV (2004):
Lidé a hory
Hohe Wand (ferráty). Dachstein (Steinerweg, cesty v jižní stěně).
|
|
|
KOLEKTIV (2005):
Lidé a hory
Dolomity. Kácov.
|
|
|
ALBRECHT KITTLER (2008):
Rudolf Kauschka
Biografie Rudolfa Kauschky, nejvýznamnějšího libereckého horolezce počátku 20 století. Výsledek mnohaleté badatelské práce vycházející z možnosti přístupu k rodinnému archivu Rudolfa Kauschky. Autor je v současnosti šéfarchivář SBB (Saský horolezecký spolek). Základní a vyčerpávající zdroj informací o Rudolfu Kauschkovi.
|
|
|
JAROSLAV MARŠÍK, PAVEL ŽOFKA (2009):
Lezení v Sasku
|
|
|
PAVEL VANČATA (2009):
Letec po hvězdách
Válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF.
|
|
|
VLADIMÍR PROCHÁZKA ST. A VLADIMÍR PROCHÁZKA ML. (2010):
Na Annapúrnu
Nové rozšířené vydání knihy o první úspěšné české a československé himálajské expedici na Annapúrnu IV. V příloze DVD, které obsahuje kompletní 90 min film natočený J. Šimonem při expedici 1969 a okomentovaný účastníky O. Kopalem, B. Svatošem a L. Veselým v srpnu 2010, dále 700 fotografií (většina z nich dosud nezveřejjněných), medailony jednotlivých účastníků či pozůstalých, zvukové záznamy z vysílačky a zpěvy Šerpů, filmový záznam ze křtu na MHFF v Treplicích n/M, atd.
|
|
|
(2010):
HoroLezec, ročenka ČHS 2009
Shrnutí událostí za rok 2009.
|
|
|
(2011):
HoroLezec, ročenka ČHS 2010
Shrnutí událostí za rok 2010.
|
|
|
(2011):
Ad Memoriam... Zorka Prachtelová
|
|
|
ANDREA JAROŠOVÁ, RADEK JAROŠ (2011):
Hory, má panenko
Nová publikace Hory, má panenko ukazuje špičkového sportovce Radka Jaroše očima jeho dcery Andrey Jarošové která sama sebe považuje za kavárenskou povalečku a nechápe, co její otec "tam nahoře" vlastně vidí a hledá. Proto s ním vede rozhovory o zásadních věcech člověka, jak je definuje dětská hra - štěstí, neštěstí, láska, manželství, děti, bohatství, nemoc, smrt... Knížka ukazuje, jak o těchto záležitostech smýšlí nejen zralý čtyřicátník zvyklý na domov ukrytý pod iluzorním bezpečím stanového plátna uprostřed vysokohorských ledovců, ale také dvaadvacetiletá dívka, jejíž dětství a dospívání bylo proloženo množstvím neobvyklých událostí v kruhu "typicky české" rodiny. Publikaci ilustroval Pavel Čech, malíř, spisovatel a jeden z nejvýraznějších domácích komiksových autorů. Ve fotografické části knihy nás Radek Jaroš vezme na vrcholky svých milovaných himálajských velehor a dá nám nahlédnout do rodinného fotoalba. Radek Jaroš, autor úspěšných knih Dobývání nebe a Hory shora, je v současnosti nejznámějším českým horolezcem, který vystoupil na dvanáct osmitisícových vrcholů čtyř kontinentů.
|
|
|
(2012):
HoroLezec, ročenka ČHS 2011
Shrnutí událostí za rok 2011.
|
|
|
MILAN VRANKA (2012):
Koniec Pavúkov v Tatrách
|
|
|
OTOKAR SIMM (2013):
11. ročenka Jizersko-ještědského horského spolku 2012
Příznivcům Jizerských a Lužických hor i jejich širšího okolí se dostává do rukou další výběr zajímavých příspěvků z nejrůznějších oborů. Všechny přitom mají něco společného s naším regionem. V nové ročence se dočteme například o padesáti letech meteorologických pozorování v Hejnicích, o osudech staré rozhledny na Smrku, o prvních bobistech na Jablonecku nebo o lyžařském přejezdu všech 28 jizerských tisícovek během jediného dne. Miloslav Nevrlý připravil rozhovor s naším pravidelným přispěvatelem Karlem Nádeníkem z Nového Města pod Smrkem, půvabné jsou vzpomínky Siegfrieda Weisse na starou, dnes již neexistující kovárnu ve Mšeně nad Nisou.
K odborným příspěvkům patří dva články pracovníků Severočeského muzea v Liberci: Lubor Lacina píše o koncentračních táborech v podhůří Jizerských hor, Petr Brestovanský o nálezech devocionálií a o jejich významu. Po více letech jsme zařadili pokračování seriálu Galerie rostlin, který pojednává o vzácných druzích jizerskohorské květeny, dočtete se též o unikátním výskytu málo známého klenotu mezi stromy, zvaného křehovětvec žlutý. Marek Řeháček se tentokrát věnuje vyhlídkové Popově skále u Hrádku nad Nisou, Pavel Vonička píše o třech rozhlednách, které postupně stály na okraji jizerskohorského rašeliniště Na Čihadle. Závěrečná část ročenky je jako vždy věnována spolkovým záležitostem. Zde se můžete dočíst o tom, co Jizersko-ještědský horský spolek dělá, o hlavních akcích uplynulého roku i o členské základně.
Ročenka i letos vyšla nákladem pouhých 800 výtisků. Je k dostání v knihkupectvích a městských informačních centrech v Liberci a Jablonci nad Nisou a také v kanceláři Jizersko-ještědského horského spolku v Liberci, Nerudovo nám. 108.
|
|
|
(2013):
HoroLezec, ročenka ČHS 2012
Shrnutí událostí za rok 2012.
|
|
|
(2013):
Ein Leben im Lot
ISBN 978-3-7633-7061-0, německy
|
|
|
MIROSLAV NEVRLÝ, JAN PIKOUS, MAREK ŘEHÁČEK, OTOKAR SIMM (2013):
Připomínky zašlých časů, pomníčky Jizerských hor
Jak z názvu knihy s podtitulem Pomníčky Jizerských hor vyplývá, věnuje se kniha drobným památkám, jimž si lidé zvykli zjednodušeně říkat „pomníčky". Nazývají je tak nejednou i v případech, kdy toto pojmenování nevystihuje přesně jejich druh. V Jizerských horách se takových pomníčků nachází nebývale velké množství, čímž se staly určitým fenoménem zdejší krajiny. Jejich hledání se pro řadu milovníků Jizerských hor stalo doslova vášní.
Knihu napsali Miloslav Nevrlý, Marek Řeháček a Otokar Simm - tři autoři, z nichž každý poznával tyto památky v jiné době; dalo by se říci, že se jedná o pohled tří generací. Vyzvat ke spolupráci Miloslava Nevrlého se zdálo být samozřejmostí - vždyť to byl právě on, kdo poprvé soustředil a ve své Knize o Jizerských horách publikoval obrovské množství informací o pomníčkách. Avšak jizerskohorský bard odmítl psát znovu o tom, co již jednou popsal, a místo toho nabídl své nejstarší vzpomínky z prvních setkání s pomníčky. Doprovází jimi unikátní, téměř půl století staré a dosud nepublikované diapozitivy. Vedle obrázků z minulosti najde čtenář i spoustu současných fotografií, jejichž autorem je Jan Pikous mladší. Čtenář tak má příležitost pozorovat změny, kterými během pěti desetiletí prošly nejen popisované památky, ale i celé Jizerské hory.
Hned v úvodu autoři zdůrazňují, že se nejedná o soupis všech drobných památek, natož o nějakou encyklopedii. Do výběru zařadili sto padesát památek, které považovali za zajímavé a vhodné. Až na několik výjimek pominuli pomníčky novodobé. Knížka je rozdělena do dvanácti kapitol, přičemž texty všech tří autorů se prolínají. Pro pohodlné vyhledávání je v závěru připojen rejstřík památek i autorů.
|
|
|
BORIS HLAVÁČEK (2013):
P.R.A.C.H.T.E.L. aneb život na niti
|
|
|
MILOSLAVA SVĚCENÁ, PAVEL SVĚCENÝ (2013):
Bohatýrské časy
|
|
|
MICHAL KLESLO (2013):
Kavkazská romance
|
|
|
OTOKAR SIMM A KOL. (2014):
Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku 2013
V pořadí již dvanácté ročenky mj. naleznete rozhovor se spisovatelem Janem Suchlem, jenž loni oslavil významné životní jubileum, nahlédnutí do předválečné kroniky Bedřichova v Jizerských horách od Lubora Laciny, přehled vývoje jizerskohorských lesů od nejstarších dob po současnost zpracoval Richard Višňák, o žulových lomech v okolí Rádla píše Jakub Šrek. Wiesława Polańská z populární Chatky Górzystów v polské části Jizerských hor napsala pro ročenku pojednání o školách a učitelích bývalé osady Velká Jizera.
Lužických hor se týká literární procházka okolím Jablonného v Podještědí s přeloženou ukázkou díla německého autora Gustava Lercha, vyprávění o Luži připravil Marek Řeháček, příspěvek o Krkavčích skalách u Křižan napsal Bohumil Nádhera. V ročence je vzpomenuto i dvou horolezeckých legend - Josefa Čihuly, který by se byl loni dožil 75 let, a Emila Nováka, znalce Jizerských hor, jenž před 25 lety zemřel na následky dopravní nehody.
Chybět nemůžou ani informace o horském spolku a jeho bohaté činnosti. Vyprávění o spolkovém výletě do polských Bieszczad může být i zajímavým tipem na dovolenou. Není to ale zdaleka všechno, co čtenáři na 360 stranách 12. ročenky najdou.
|
|
|
LUCIE NOVÁKOVÁ (2014):
Hrdě, tvrdě, mazaně!
Kniha mapuje období od přelomu 19.–20. století zhruba do poloviny 70. let 20. století. Celý text obsahuje vzpomínky 45 pamětníků, které jsou zachyceny formou rozhovorů. Z těch nejznámějších uveďme třeba Radana Kuchaře, Oldřicha Kopala, Vladimíra Haleše, Bohumila Svatoše, Bohumila Jecelína, Petra Prachtela, Jaroslava Richtra, Josefa Rakoncaje, Vladimíra Sochora, Petra Slaninu a mnohé další. Dále je kniha obohacena o zajímavé výstřižky z novin, časopisů a horolezeckých ročenek, o zápisy z deníků, kronik oddílů a vrcholových knížek. To vše pak doplňuje množství dobových fotografií z archivů jednotlivých pamětníků, které mnohdy nebyly nikdy zveřejněny.
|
|
|
KAREL PLECHAČ (2014):
Doteky hvězd a stíny v horách“ - „Cesty k vrcholům"
Karel Plechač: "V knize vzpomínám na stovky náročných výstupů v Alpách, desítky expedic na Kavkaz, Pamír, Ťan-šan, a především pak na své kamarády, kteří mě na těchto strmých cestách provázeli."
|
|
|
KERSTIN SCHINDLER, MICHAEL SCHINDLER (2014):
Personen- ind Klublexikon Sachsische Schweiz
|
|
|
(2014):
HoroLezec, ročenka ČHS 2013
Shrnutí událostí za rok 2013.
|
|
|
JANA BEJČKOVÁ (2015):
Nejkrásnější cesty na písku
Pár faktických poznámek:
1) Výběr cest je velmi subjektivní, to není výtka, ale konstatování.
2) Není mi úplně jasné, pro jakou cílovou skupinu lezců je kniha určena! Předpokládal bych, že podobná kompilace bude určena především začínajícím a občasným lezcům, kteří to v oblasti moc neznají, chtějí si něco rozumného vylézt a přitom se nezrakvit. Tak pro ně tedy tato kniha určitě není! Přes 90% cest předpokládá, že lezec spolehlivě zvládá minimálně sedmý stupeň, ke kterému se vypracoval "od píky", což se projeví zejména v jeho vytříbené smyčkovací technice. Tito lezci přitom už dobře vědí, kde co je a o čem to je a takovouto knihu vlastně nepotřebují.
3) U popisu cest nejsou uvedeni ani autoři, ani datum prvovýstupu. Třeba na Hruboskalsku to o obtížnosti cesty často říká mnohem více, než číslo v nějakém průvodci.
4) V žádném případě tato kniha nenahrazuje úplného místního průvodce.
|
|
|
PAVEL LISÁK (2015):
Vysoká hra
Lezení v Adršpašsko-Teplických skalách v datech.
|
|
|
PETR POKORNÝ (2015):
Sbohem, sedmikrásky!
Komentovaná historie lezení v Moravském Krasu
|
|
|
(2015):
HoroLezec, ročenka ČHS 2014
Shrnutí událostí za rok 2014.
|
|
|
ZDENĚK HRUBÝ, BORIS HLAVÁČEK (2015):
Kam dolétne sokol
Deníky Zdeňka Hrubého
|
|
|
MAREK HOLEČEK (2015):
České himálajské dobrodružství II
|
|
|
JIŘÍ PRAŽÁK (2015):
Vždyť jseš z písku
Historky z lezení na Hruboskalsku, kde se to větami typu "... hlavu měla menší než prsa" jen hemží. Jména aktérů jsou malinko změněná, nejspíše aby se nikdo necítil dotčen.
|
|
|
JOSEF URBAN (2015):
Tenkrát v ráji
Román na téma Josef Smitko. POZOR! Není to o lezení, spíše bych to nazval melodramatickou sr...., ale má to pěknou obálku.
|
|
|
MAREK HOLEČEK (2018):
Dotknout se nebe
|
|
|
ADAM ONDRA, MARTIN JAROŠ (2019):
Lezec tělem i duší
|
|
|
MARTIN KREJSA (2019):
Navždy první.
Kniha zachycuje historii československého horolezectví v období od druhé světové války po první výpravy našich horolezců do nejvyšších hor v sedmdesátých letech minulého století prostřednictvím vyprávění legendárních českých a slovenských horolezců.
|
|
|
JOSEF RAKONCAJ; MILOŇ JASANSKÝ (2020):
Rakoncaj Měl jsem kliku
|
|
|
MAREK HOLEČEK (2020):
Dotknout se hvězd
|
|
|
JOACHIM SCHINDLER (2021):
Rote Bergteiger
Připojený PDF soubor je ukázka několika stran, nečekejte celou knihu, tu si musíte koupit.
|
|
|
MIROSLAV PEČ (2022):
Abych nezapomněl
Veselé historky z natáčení ...
|
|
|
KOLEKTIV ():
Kroky k vrcholům
Příručka pro mladé horolezce.
|
|
|
VLASTA ŠTÁFLOVÁ ():
Hore zdar!
O horách, sněhu a lásce.
|
|
|
LEOPOLD KUKAČKA ():
Přehled horolezeckých terénů Rumunska
|
|