Sektory, skály, cesty
OVK a správci skal
Vyhledávání cest
Rejstřík skal
Rejstřík cest
Přeskoky
Geologie
Klasifikační stupnice
 ČR  Česká republika
 region  Lužické hory
 oblast  Novoborsko
 sektor  Skály u Svojkova

Obr.1: Svojkovské skály (Lužické hory, zdroj:http://www.luzicke-hory.cz)

Obr.2: Sloup, Svojkov, Bílá paní (Novoborsko, Lužické hory)

Obr.3: Bukový důl (mapka z německého samizdatu Luzicke_hory_NEMECKY_1988.pdf, v seznamu skal Bukového dolu je použito toto číslování věží)

Obr.4: Modlivý důl (mapka z německého samizdatu Luzicke_hory_NEMECKY_1988.pdf, v seznamu skal Modlivého dolu je použito toto číslování věží od 49-61, skály v obdélníku jsou rozmalované v detailní mapě dole)

Obr.5: Svojkovské skály (mapka z německého samizdatu Luzicke_hory_NEMECKY_1988.pdf)

Obr.6: SKÁLY U SVOJKOVA (NOVOBORSKO)

Obr.7: SKÁLY U SVOJKOVA (NOVOBORSKO)
podsektor foto skal cest
Střelnice 2 42
Bukový důl 16 86
Svojkov 37 196
Modlivý důl 16 76
∑: 71 400

poznámka: Skály u Svojkova tvoří výrazný skalnatý hřbet, vybíhající ze svahu Tisového vrchu asi 400 m směrem k západu nad Svojkov. Hřbet sestává ze zpevněného pískovce s hojnými rezavě zbarvenými železitými polohami a jeho jižní stranu tvoří výrazná mohutná skalní stěna, rozčleněná do řady skalních věží, spadajících ke Svojkovu. Členitější a méně strmý severní svah klesá do hlubokého a romantického Modlivého dolu, z něhož sem několika stržemi vedou lesní stezky. Výstup je ale možný i z jižní strany po strmé stezce, upravené kdysi v průrvě mezi skalami. Po temeni celého hřbetu vede od Tisového vrchu pěšina, ze které jsou přístupné vrcholky okrajových skal.

Nejzápadnější skalní věži vyčnívající přímo nad silnicí se říká Matterhorn a nedaleko od ní je výrazný masiv Žluté stěny, na jehož temeni bývala kdysi upravená vyhlídka. Vedle ní je asi nejznámější ze Svojkovských skal, nazývaná Praděd nebo Dědova skála, jejíž horní část má zřetelnou podobu obličeje starého muže. Ve starých průvodcích se uvádí, že skála připomínala profil Ludvíka XIV., jehož jménem byla také někdy označována. Strmou průrvou pod Pradědem vedla kdysi k vyhlídkám upravená stezka ze Svojkova. Dále směrem k východu je v členité skalní stěně ještě několik horolezeckých věží, nesoucích různá jména, jako například Kužel, Klotylda, Tlouštík, Věž přátelství nebo Neznámý terč. Z dalších skal, které jsou již více rozptýlené na zalesněném západním svahu Tisového vrchu, je asi nejznámější Českolipská věž.

Bukový důl je asi 300 m dlouhá skalnatá strž na západní straně Slavíčku. Tato rokle vybíhá šikmo vzhůru od silnice ze Sloupu do Svojkova v místě, kde z ní odbočuje široká lesní cesta, vedoucí po svahu Slavíčku do sedla nad Modlivým dolem. Dolní část rokle tvoří malý skalní kotel. Po pravé straně je mohutná Pinkasova věž, naproti ní přímo uprostřed údolí stojí menší Buková věž a nad ní o něco vyšší Vyhlídková věž.

Tento sektor lze stáhnout
do mobilní aplikace SO!



Vrcholová komise
OVK Jizerské a Lužické hory
Správci skal
Prvovýstupy
  • Na skalách podsektoru Svojkov jsou prvovýstupy možné bez omezení.
  • Na skalách podsektoru Modlivý důl jsou prvovýstupy možné bez omezení.
  • Na skalách podsektoru Bukový důl jsou prvovýstupy možné bez omezení.
  • Na skalách podsektoru Střelnice jsou prvovýstupy možné bez omezení.
  • Ochrana přírody
    Na všech 72 skalách sektoru je lezení možné bez omezení.
    MG
    ZAKÁZANÉ
    Orgány OP
    CHKO Lužické hory , 487762356, luzhory@schkocr.cz
    Průvodce sektoru


    Aktuální informace lezcům |  Aktuálně platná omezení lezení |  Databáze sektorů, skal a cest na území ČR |  Dokumenty ochrany přírody |  Galerie horolezců |  Horolezecká bibliografie |  Metodické video k údržbě skal |  Orgány ochrany přírody |  Pravidla lezení pro nepískovcové skály v ČR |  Pravidla lezení pro pískovcové skály v ČR |  Přehled údržby skal |  Sektory se zákazy lezení |  Sezónní omezení lezení |  Správci skal |  Srážky v sektorech za posledních 24 hodin |  Teritoriální působnost vrcholových komisí |  Zákazy MG na skalách ČR |  Zápisy z jednání vrcholových komisí |  Mobilní aplikace Skalní oblasti ČR



    © Copyright 2004–2024 Dr. Zdeněk Strnad
    Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií bez předchozího souhlasu je zakázáno.