Obr. Jiří Mašek (6.7.1924 - 15.5.1996) na fotce Bohumila Svatoše z Údolní cesty na Růženčinu věž v Klokočí ( 24.6.1962).

 

"Velmi přesně si vzpomínám na svou první skálu. Bylo to ještě za války 19.5.1942. Jako člen Klubu českých turistů jsem vylezl na Suchých skalách dopoledne na Babu a odpoledne pak s mladoboleslavskými horolezci na Hlavní věž. Ten den jsem lezení zcela propadl. Postupně se ke mně přidávali další kluci z okolí, až nás bylo dvacet. Lezli jsme hlavně na Suchých skalách, později jsme vyráželi do Klokočí, Příhraz, Prachova… 

 

Svůj první prvovýstup jsem udělal ještě téhož roku na Suchých skalách, byla to Železnobrodská na Hlavní věž a pak ještě cestu středem stěny na Samotáře. V průběhu války jsem začal jezdit i do Skaláku, kde jsem se seznámil se Smítkou, Chroustem, Fifanem a dalšími. Joska Smítko byl velmi přísný a důkladný. Nutil nás lézt ke kruhu až do pasu, teprve potom jsme se mohli kruhu dotknout.

 

Svůj první prvovýstup v Tatrách jsem udělal v roce 1945 ve Velké studené dolině na Širokou vežu a pojmenoval „Maškova cesta. Hned po válce jsem absolvoval cvičitelský kurz na Popradském plese. V roce 1946 jsem narukoval a o rok později byl poslán na měsíc do Chamonix do horolezecké školy. Jako parťáka mi přidělili Lionela Terryho! 

 

Po návratu jsem byl převelen do Špindlerova Mlýna, kde byla vytvořena skupina lyžařů – běžců pro ZOH ve Sv. Mořici, kam jsem stejně nakonec neodjel. Ale aspoň jsem si dobře zatrénoval. 

 

V zimě 1949 jsem s Chroustem zorganizoval v historii vůbec první zimní táboření v Tatrách a ještě ten rok jsem byl poslán do Polska na Mořské oko do mezinárodního horolezeckého tábora. 

 

V roce 1952 jsme s Oldou Kopalem udělali třetí přelez Hokejky a o rok později její první zimní přelezení. V r. 1954 jsme absolvovali zimní přechod Tater za 10 dní (Kuchař, Svatoš, Cerman a já). Pak následovaly lezecké výpravy do Rumunska, Chamomix (Mont Blanc ostruhou Brenty), Rily v Bulharsku, 3x na Kavkaz, 2x na Azyl Su, na Bezingy (prvovýstup na Nakra Tau) a do Julských Alp. V roce 1967 jsem byl v expedici na Tirich–Mir do Hindúkuše (dva prvovýstupy Dych Zom 6 850 m). 

Po Annapúrně IV (1969) jsem v roce 1971 odjel na Elbrus, pak následovaly několikeré Alpy –Matterhorn a v roce 1983 Ťan Šan.

 

Kolik jsem vylezl cest a zdolal vrcholů nevím, asi se to dá počítat na tisíce, ale mne nikdy počet nezajímal, šlo mi o vlastní prožitek z lezení a požitek z překonaného strachu. Vím jenom, že se mi nikdy nechtělo z vrcholu dolů."

Psáno pro horolezeckou expozici Muzea Českého ráje v Turnově.