|
Poznámka k řícení skal.
vystaveno:
12.
10.
2017
, last update: 12.10.2017,
, 12 komentářů
|
|
Skály namokly a neschnou, a tak přichází "okurková sezóna", kdy se diskutéři chytají každé příležitosti se veřejně vyřádit. Někdy se podepíší, někdy ne, někdy to má hlavu a patu, ale často z toho čiší lysohlávky. Teď máme (pseudo)téma skal, které jsou na spadnutí a co jako s tím!
Fenomén rozpadu skal, a to nejenom pískovcových, není nic tak neobvyklého. Za poslední léta pamatuji zánik Harému v Apoleně, z níž zbyla doslova jen hromada písku.
Další na řadě byla Pinta na Drábkách, co z ní zbylo je dnes totálně zarostlé v křoví, jmenuje se to Půlpinka, cesty nejsou delší než 5 metrů a v místních poměrech je to kvak na druhou.
V roce 2014 spadla Jestřebická perla na Vidimi v Dubských skalách. Krásná věž, krásná stěna (napadlo by Pavla Henkeho a Pavla Bechyněho, že jejich cesta Perlorodka za VIIIb vydrží jen 10 let?) ...
... a skončila takto:
V "nepískovcových" skalách v poslední době například spadla Zámecká jehla (Skály nad Jezeřím, Krušné hory), která se nedávno zřítila i s částí vrcholového bloku do údolí. Ta se dokonce dostala na titulní stranu posledního vydaného průvodce na tuto oblast Pavel SUCHOPÁREK (2013): Horolezecký průvodce Krušné hory a Střední Poohří, ale v této podobě nenajdete:
V ohrožení je mnoho dalších, a často velmi známých, skal. Například Sokolí věž v Rájci, která má základnu proděravěnou jak cedník:
Důvěru nebudí ani jinak krásná Doga v Tisé, kde je až s podivem, že ty bloky ještě drží pohromadě (na tété historické fotce je to zvláště dobře vidět):
Nestabilní Žlebskou jehlu dokonce chtěli Česká dráhy preventivně odstřelit, naštěstí se to nakonec vyřešilo ukotvením k pevnému podloží. Ono v Labáku to padá skoro pořád, když se jede na Hřensko, tak okolo silnice je několik bloků jak barák, které se utrhly ze stěn a doletěly až k silnici.
Dobrá zpráva je, že skály zatím vždycky spadly samy a nikoliv proto, že na ně zrovna někdo lezl! Proto tedy nějaké zákazy od kohokoliv nemají moc smysl, má-li skála spadnout, tak stejně spadne.
To má smysl jen u očividně kritických skal, kde na principu předběžné opatrnosti je zákaz lezení z důvodů nebezpečí pádu celé skály vyhlášen místní OVK, příkladem je třeba Bílá paní u Sloupu v Čechách:
Zdeněk Strnad
|
|
12.10.2017
|
|
Komentáře, reakce:
|
budiž nám uklidněním, že na pohled nestabilní skála nespadne kvůli lezci, neboť zatížení větrem, zatížení hmotností nacucané vody a zatížení od změny objemu voda-led má na skálu silové účinky o řád (několik řádů) větší, než může vyvolat lezec (tedy, pokud se nejedná o metrákový balvan ale mnohatunový skalní blok). to nastává při počasí, kdy na skálu nikdo příčetný neleze, ať už pro to, že na nacucaný pískovec to prostě nejde, etika nám brání a zároveň počasí je tak příznivé, že by psa nevyhnal.
trošku jiná je samozřejmě situace, kdy ujede celý okraj hory po nějakém bordelu rozmočeném (nějaké jíly, jílovce atakdále) někde vespod ( historicky třeba Dneboh a Hlubočepy), to nastává tak měsíc-dva po silých deštích, zcela nezávisle na aktuálním počasí, takže to teoreticky může ujet ve slunném srpnovém sobotním odpoledni, ovšem opět zcela nezávisle na směšném zatížení metrákem živé váhy lezce. a zase pravděpodobnostně, když vezmeme fakt hodně frekventovanou štíhlou věž, dejmetomu Kapelníka nebo Bloszstock, odhadneme sezonu na 100 dní ročně nahodile rozhozenou mezi víkendy a všední dny, řekněme 5 družstev denně, každé družstvo stráví na věži hodinu, tedy někdo je na věži 100/365*5/24 = 6% času, ostatní čas jsou tam kavky, vejři, sokoli a slimáci. to už by byla náhoda, skoro srovnatelná s pádem meteoritu na hlavu.
Lukas B., 12.10.2017.
|
Skály musí dejchat, tak jsem to slyšel kdysi od KaBe. Jen motorová pila a krumpáč může zachránit naše skalky... ty se nemůžou bránit před vlivem brutality vegetace.... Ta vegetace může přece růst jinde..! To ale většina "ochránců" nechápe... jednou to tu bude samej kořen, větev, mech a listí a lízt budem jen po betonovejch monstrech...
pavel, 12.10.2017.
|
Taky by se dala napsat variace Murphyho 1.zákona: "Může-li skála spadnout, tak určite spadne." s dodatkem: "Spadne právě tehdy, když na ní bude alespoň jeden člověk.". To, že se to v ČR zatím nestalo, ještě neznamená, že to neplatí.
zel, 13.10.2017.
|
Pokud si Pavel nedělá p..el, tak jeho nápady s krumpáčem a motorovou pilou jsou nejrychlejším a nejjistějším způsobem jak zařídit, aby se v chráněných územích nelezlo vůbec.
JH, 13.10.2017.
|
Já Pavla chápu. Má skály rád, záleží mu na nich, myslí na další generace a upřednostní ochranu neobnovitelného přírodního prvku na úkor obnovitelných zdrojů. Současná legislativa ochrany přírody chrání skály jak ? Když nepočítám perzekuci lezců...
HP, 13.10.2017.
|
Problém je v tom, že ty i Pavel vnímáte skálu výhradně jako lezecký objekt. Kromě lezců ostatní zbytek české společnosti (kterého je mimochodem cca 500x víc než těch lezců) se rozhodl, zastoupen zákonodárci, chránit v rezervacích skály jako komplexní přírodní fenomén, tedy včetně toho roští, zeleného šlemu, všeliké havěti, přirozeného opotřebení a zhusta i řícení. Lezci skály zpravidla nevlastní (možná kromě Hraběnky v Prachově), jsou na nich trpěni a bylo by dobře, kdyby si to občas uvědomili a chovali se podle toho.
JH, 13.10.2017.
|
Nějak mi v tom seznamu zřícenejch skal chybí Neubertka, sice to bylo v minulým století, ale zase tak strašný gešychty to nejsou
Hlína starý (moc), 13.10.2017.
|
Á Hlína, už jsem myslel, že je nemocný, že se nepřidal. O jakou Norbertku jde? Neznám ... taky nevím všechno.
Jinak ad HP/JH: Jasně, záleží na úhlu pohledu a pak taky na tom, kdo má jakou reálnou sílu si tu svou prosadit.
Taky zde lze připomenout některé "státnické činy" OP! Například asi 15 let dozadu pamatuji akci "údržba skal" na Drábkách, kdy jedním z hlavních cílů bylo odstranit nálety nepůvodních dřevin, takže ze svahu mezi Drábem a Drábským sloupem se vyřezaly všechny akáty (dnes už se tam zase uchycují), načež na vzniklém pískovišti během několika následujících let došlo k masivní erozi nezpevněného svahu a devastaci celého prostoru. O kolik je dnes zem níže lze odečíst ze staré namalované turistické značky (už není moc vidět) u nástupu na Pavoukovu Súkromou hranu na Drába = když jsem na to letos v létě koukal, už jsou to skoro 4 metry!
Ale aby nedošlo k mýlce, na které straně barikády stojím! Já všude a každému říkám: "Chovejme se tak, aby skály zůstaly v dobrém stavu i pro další generace!".
ZS, 14.10.2017.
|
Norbertova věž v Tisé. K
KT, 14.10.2017.
|
Bych si dovoli v případě oné padlé věže, aspoň z piety, uvést správné jméno - nejednalo se o Norbertovu věž, ale o Neuberovu věž (podle Hanse Neubera, co to údajně jako první dostoupil - je to už 107 roků). V průvodci tobyla hvězdičková věž, možná bych ještě někde vyštrachal diák s tou hromadou písku. Osudovým se jí stalo nějaké prosincové počasí - déšť mráz a přechody teplot přes nulu oběma směry. Si myslím ZS, že zas takovej mladej puberťák už nejsi, abys to nepamatoval osobně. A pokud v otázce řícení skal rozšíříme obzory, jedna kultovní věžička, ale s nádherným tvarem, padla v oblasti poblíž Moabu- tuším v roce 2014 - Cobra.
Hlína- nemocný - starý, 14.10.2017.
|
tak nemusím ty diáky hledat, před lety jsem je poskytl Petrovi:
http://www.horyinfo.cz/ view.php?cisloclanku=2007100016
a trochu mi ta násobilka v kapče vadí, nevím, kde mám logáro
H-N-S, 14.10.2017.
|
to je odvěký spor, jestli je cenější skála nebo rostlina (skálu rozrušující). tvrdý šutr se jen tak pod mechem nerozpadně a větví neobrousí (tedy z pohledu délky lidského života), u pískovce je to jinak. když porovnám vršek Bukové věže (Příhrazy) rozdíraný borovou větví kývající se ve větru(mírně vítězí větev) a Oldříška rozdírajícího bukovou haluz (jednoznačně vítězí jizerská žula), rozdíl je jasný. dalším zajímavým aspektem je skutečnost, že podstatná část pískovcových skal se nachází ve "standardním hospodářském lese", smrkové to monokultuře, která jaksi nemá na těch půdách a v té výšce co pohledávat.
Lukas B., 16.10.2017.
|
|
|
|
Kodex diskutujících
Cílem diskusí je poskytnout prostor, kde si návštěvníci mohou vyměňovat své názory či postřehy k danému článku.
Aby se však tento prostor nestal něčím, co nechceme, musí v něm platit určitá pravidla. Tím, že člověk vstupuje do diskuse,
vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat. V opačném případě si administrátoři Skalních oblastí ČR
vyhrazují právo bez předchozího upozornění nevhodné příspěvky z diskusí odstraňovat.
Kodex diskutujících staví na třech základních principech: dodržování zákonů, zákaz zneužívání tohoto prostoru ke spamování či komerčním aktivitám a slušnost.
Prosíme vás, abyste k ostatním přistupovali s úctou, neútočili na ně, nezneužívali diskusí k výhrůžkám, obtěžování, nevnucovali své názory ostatním.
Příspěvky podněcující k násilí a nenávist ke konkrétním lidem, skupinám obyvatelstva, zejména pak k etnickým či náboženským skupinám, jakož i příspěvky obsahující obscenity a vulgarismy jsou zakázány.
Texty hrubě urážlivé, agresívní, nadávky a zjevné provokace budou bezodkladně smazány.
Zakázané je psaní příspěvků pod cizím jménem či falešnou identitou.
Není dovoleno zaplavovat diskuse neustále stejným textem či textem s tím samým věcným obsahem. To platí i pro opakované odkazy na stejnou webovou stránku a pro grafické ztvárnění, jehož cílem je přitáhnout zvláštní pozornost (např. psaní textů velkými písmeny).
V případě citací je třeba uvádět autora či odkaz na zdroj.
Materiály zveřejněné na Skalních oblastech ČR jsou chráněny autorským zákonem a jejich další šíření je možné jen se souhlasem vydavatele. Pokud je chcete použít, kontaktujte nás, prosím, na našich internetových stránkách.
Skalní oblasti ČR nepřebírají odpovědnost za obsah jednotlivých příspěvků. Pokud máte podezření, že někteří diskutující porušují zákony či tento kodex, upozornětě nás na to.
|
