V roce 2018 jsem na KOKETĚ  narazil na knížku, kterou tam dali  v roce 2013 Němci. Tyčku zapustili  na  nejvyšší místo vrcholu, ať je pěkně vidět do kraje.  Knížka byla načmáraná, takovej ten půlenej sešitek na  cirkulárce s jemným zubem. Samozřejmě jsme se se spolulezcem lapili a dvouleté hore zdar 17-18 jsme zapsali do německé knihy. Trochu jsem přepsal alespoň nadpis KOKETA, co tužka dovolila, jeden by si přál, aby tam byla důstojnější kniha, třeba od  Sochora nebo od Žofky. Před námi byly v knize pouze dva zápisy a oba to byly německé Berg Heily 2013 a 2016. 

 

Při letošní návštěvě kamarádi vylezli na Schodiště a než přeskočili na KOKETU, sjel jsem dolů, že budu fotit. V zápětí kamarád  Míra  a říká:" Hele, támhle je pod vrcholovou hlavičkou taková žlutá krabička". Po té co přeskočili, koukají do knihy a Tomáš hlásí : "Tývogo dvanáctiletej horezdar, to je bomba" Trochu jsem zpozorněl a říkám:" Blbost, dyk jsme tam byly předloni, no jasně, Koketa  je dvojvěž a každá má  asi svoji vrcholovku". Na vyšší věži byla německá kniha a na nižší česká kniha. Tak jsme dopsali do Jindrovi původní knížky zápisy z německá knihy a  německou nádheru jsme sundali. Jindrovu knížku jsme zasunuli do  německé krabičky a německá kniha skončí také v archivu VK Hruboskalska.  A tak jako v pohádce to nakonec dopadlo dobře. Násilně jsem zasáhl do dějin a ukončil jsem  historicky ojedinělou situaci, kdy jeden vrchol stejné věže v srdci Čekého ráje měl německou knihu a druhý vrchol měl českou knihu.