Na tuto skálu platí sezónní omezení lezení, lezení je povoleno v období 1.4. - 31.10.Prvovýstupy jsou možné jen po předchozím souhlasu OP.
Zákaz lezení s magnesiem nebo jinými chemickými prostředky!
video:
Michal Křena (2016): Kapelník - Hruboskalsko Pohled na údolní stěnu úchvatné a legendární věže Kapelníka v Českém ráji.
4787x
Obr.1:
, vystaveno: 2007
Obr.2:
Kapelník - Údolní Josef Filio Šretr 30.8.2011
, vystaveno: 2011
Obr.3:
KAPELNÍK OD SZ, 2020_03_FOTO P. FAJGL, pfajgl
, vystaveno: 2020
NORMÁLNÍ CESTA,
VII
(JPK),
6.
6.
1920,
Kurt Nitzschmann, Carl Rau.
V náhorní stěně sokolíkem na konec a šikmo vlevo k nápadnému vhloubení ve středu stěny (1. kruh). Po římse doleva (2. kruh) a stěnou k 3. kruhu. Vzhůru k hodinám a v římse vlevo k díře s velkými hodinami (4. kruh- osazen dodatečně). Doleva do mělkého vhloubení a ustupující stěnou na balkón. Koutkem na vrchol.
L. Vodháněl - J. Janků (1954): Nastupuje se v pravé části severní stěny obtížnou spárkou na malou poličku (jistící smčka). Další spárkou postupujeme "sokolíkem" na šikmou římsu, po které přejdeme několik kroků doleva. Dále nepatrně šikmo vzhůru doprava a podél otevřeného koutu vzhůru po dosti jemné stěně k 1. kruhu. Od něho sestoupíme poněkud níže a po úzké lávce přejdeme na levou hranu ke 2. kruhu. Dále stoupáme přímo vzhůru ke trojúhelníkovému záchytu, kde nepatrně odbočíme doleva. O něco výše se vrátíme do původního směru a pokračujeme podél pravé hrany "bříška" (za hranou výhodné chyty) ke 3. kruhu. Od kruhu přecházíme doleva na převislý skalní blok a podél mělkého svislého žlábku vystoupíme přímo k "malým hodinám". Od těchto hodin po vodorovné římse doleva dosáhneme "velkých hodin", v nichž můžeme bezpečně zajišťovati druholezce. Odtud pokračujeme asi tři kroky doleva a po hladké stěně stoupáme vzhůru až pod převislou stěnku, kterou obcházíme již lehce doprava na podvrcholový balkonek. S balkonku podél spárky na jeho pravé straně zakončíme tetno vděčný výstup.
Poznámka:Prvovýstup byl ve spodní části veden nynější 1. variantou "Jeschkeho cesty". Pro její lámavost si však získal oblibu nástup, který známe dnes. Ten přes kruh ke 2. kruhu původního ýstupu vylezli jako "Variantu N.c." Kurt Seyffert a Artur Preibisch v roce 1930.
1
1
STARÉ ČASY,
VIIIb
(JPK),
VIIIc RP
(JPK),
19.
8.
2004,
Lukáš Čermák stř. Michal Kuna stř. Petr Binhák.
Stěnou přes 2 kruhy přímo ke 2. kruhu "Normální cesty". Libovolně k vrcholu.
Poznámka:Cesta na památku Josefa "Pepči" Binháka +2003.
NORMÁLNÍ CESTA - 2. VARIANTA,
VII
(JPK),
Od 3. kruhu vpravo a po lámavých chytech pod spáru. Tou na podvrcholový balkón a na vrchol.
8
JESCHKEHO STĚNA,
VII
(JPK),
1934,
Erich Jeschke stř. Rudolf Hanke.
Od V stěnou šikmo vlevo k 1. kruhu. Zleva přes převis a JV stěnou k velkým hodinám. Doprava k mělké spárce a tou k 2. kruhu (od hodin též přímo). Vodorovně doleva k 3. kruhu. V talířích traverz vlevo přes celou údolní stěnu k 4. kruhu. Doleva do mělkého koryta a tím na balkón v SZ stěně. Krátkou stěnou na vrchol.
L. Vodháněl - J. Janků (1954): Nastupuje se východním rohem s náhorní strany stěnou šikmo doleva, podél svislé trhlinky na polici, nad níž jest 1. kruh. Od kruhu stoupáme přímo vzhůru pod převis na širší římsu, po ní přecházíme asi 4 kroky doleva za hranu k lámavé desce. Odtud mělkým korýtkem vystoupíme mírně doprava do velikých hodin (jištění). Od hodin obtížným přechodem doprava dosáhneme úzké svislé trhliny a podél ní stoupáme vzhůru ke 2. kruhu po její pravé straně. Od něho asi tři metry vlevo je 3. kruh. Od kruhu sestoupíme o něco níže a po ostrých, místy lámavých záchytech přecházíme stále doleva napříč celou jižní stěnou vodorovně až k západní hraně, kde o něco výše vstoupíme do mělkého žlebu, kterým rozpěrem pokračujeme na balkon pod vrcholem a dále stěnou na vrchol.
Poznámka:Existuje podezření, že Jeschke si zaplatil někoho jiného, aby se na vrchol dostal za něho. Měl to být někdo z okruhu drážďanských horolezců, který nutně potřeboval peníze, a byl ochoten mlčet. Jeschke byl při tom tehdejším horolezeckým esem, ale na Kapelníka si možná netroufal.
JESCHKEHO STĚNA - 6. VARIANTA,
VIIb
(JPK),
Od 4. kruhu "Jeschkeho st." po stoupající polici k vrcholové spáře na "Údolní cestě". Tou na vrchol.
LIBERECKÁ PROMENÁDA,
VIIb
(JPK),
1939,
"Jeschkeho cestou" k 1. kruhu, doprava k 2. a 1. kruhu "N.c."., šikmý sestup k 1. kruhu "Funkeho stěny", tou k 2. a 3. kruhu, "Jeschkeho traverz" obráceně k 3. a 2. kruhu, doprava k 3. kruhu "N.c." a "2. variantou" na vrchol.
EMPÍROVÁ CESTA,
VIIc
(JPK),
28.
5.
1965,
Valerián Karoušek stř. Antonín Srb, Eva Mařanová, Miloš Albrecht.
V pr. části úd. stěny spárou na polici a ke kruhu. Spárou k 2. kruhu, na balkónek a vlevo stěnou k 3. kruhu. Stěnou k počátku "Jeschkeho" traverzu. Lámavou stěnou stále přímo k vrcholu.
AMBULANCE,
VIIIc
(JPK),
30.
6.
1982,
Josef Rakoncaj stř. Jiří Folprecht(1), Miroslav Zvířecí(1).
Vpravo od "Údolní c." spárou a zářezem k 1. a 2. kruhu. (Stavěním) stěnou do díry, vpravo a trhlinou (3. kruh) do "Jeschkeho" traverzu. "Údolní cestou" na vrchol.
7
ÚDOLNÍ CESTA,
VIII
(JPK),
7.
9.
1961,
Josef Čihula, Jiří Šimon.
Koutkem v levé části úd. stěny na římsu, sokolíky, vlevo k hodinám a vpravo stěnou ke kruhu. Trhlinou do vhloubení a stěnou (křížíme "Jeschkeho" traverz) stále přímo k vrcholové spáře. Tou na vrchol.
Poznámka:První čistý přelez bez sezení ve smyčkách Pavel Pochylý, Pavel Ščevlík a Jan Procházka dne 11.07.1967.
8
1
8. VARIANTA,
VIIIb
(JPK),
24.
4.
1966,
Petr Prachtel, Zorka Prachtelová.
Od hodin na "Údolní cesty" stěnou doleva a vzhůru na zářez pod hodinami "Funkeho st.". Tou na vrchol.
MEDOJEDKY,
VIIIc
(JPK),
19.
9.
1992,
Stanislav Šilhán stř. Petr Slanina(2).
Stěnou podél trhliny k 1. a 2. kruhu. Stěnou stále přímo (3. kruh), výše vpravo "Údolní cestou" na vrchol.
Poznámka:POZOR! Lámavá skála!
FUNKEHO STĚNA,
VIIb
(JPK),
1936,
Franz Funke, K. Seyffert.
Sokolíkem "N.c." na konec a vpravo ke kruhu. Dlouhým traverzem vpravo k 2. kruhu. Vzhůru, podél zářezu do prohlubně s velkými hodinami a stěnou vpravo nebo přímo k 4. kruhu "Jeschkeho stěny". Tou na vrchol.
L. Vodháněl - J. Janků (1954): Krátkou severní spárkou jako u normální cesty vystoupíme na poličku. Dále "sokolíkem" a stěnou přímo vzhůru, výše pak odbočíme poněkud doprava k 1. kruhu. Od kruhu stále pod převisem přecházíme krajně obtížně vodorovně doprava ke spárce, kde sestoupíme o něco níže. Pokračujeme ještě několik kroků doprava a stěnou vzhůru dosáhneme 2. kruhu. Dále postupujeme stěnou vzhůru k šikmé římse, podél níž stoupáme vzhůru doprava k obrovským hodinám. Nyní odtlačující mělkou komínovou spárkou vzhůru (též možnost stoupat stěnou napravo od hodin) ke 3. kruhu (je to zároveň poslední kruh Jeschkeho cesty). Vrcholu odtud dosáhneme jako Jeschkeho cestou.
EXOCET,
VIII
(JPK),
3.
6.
1982,
Josef Rakoncaj, Miroslav Zvířecí(1).
Od 1. kruhu "Funkeho st." přímo přes převis ke kruhu. Traverz vpravo na hranu a tou (kruh, hodiny) na vrchol.
VELKÁ VIZITA,
VIIc
(JPK),
5.
9.
1982,
Zdeněk Petráň, Jan Nováček.
(K hodinám a doleva k vrcholu jako "9. var.": Uwe Horst, J. Flämig, 16. 8. 1980.) Od 1. kruhu "N.c." mělkým koutkem pod převis (hodiny). Traverz vpravo ke kruhu a stěnou přes převis přímo na vrchol.
VOKO BERE 21,
VIIIc
(JPK),
IX RP
(JPK),
15.
8.
1989,
David Semiginovský stř. Josef Rakoncaj.
Od 1. kruhu "Exocetu" stěnou šikmo vlevo ke kruhu. Stěnou přímo ke kruhu "Velké vizity" a tou na vrchol.
Novou cestu k této skále můžete přidat po přihlášení se do SO.
lokalizace:
Údržba:
Stav:
Datum:
Slaňák
Hrazdiča:
Krabice:
Tyčka:
Kniha:
Popsání:
Dobírák:
Zapsal:
15.08.2012
dobrý
netřeba
výborná
výborná
zachovalá
na 50%
dobrý
rmaier
Omezení lezení
Sezónní zákaz lezení od 11.měsíce do 3.měsíce včetně.
Historické VK
KAPELNÍK, výstupy od roku 1963 do 1968 (11,9Mb).
KAPELNÍK, výstupy od roku 1968 do 1975 (12,4Mb).
Poznámky ke skále
Dle pátrání Jardy Kukly v poznámkách Rudolfa Henkeho z roku 1964 o tom, jak to bylo se známou a často lezenou Jeschkeho cestou VII. na Kapelníka, se zdá, že skutečnost je taková, že první stanul na vrcholu věže R. Hanke, který se střídal v postupu s Erichem Jeschkem (Erich Jeschke pravděpodobně vybral směr vedení, proto cesta nese jeho jméno). Dále cestu přelezl za oběma prvovýstupci ještě Georg Aschenbrenner (nikoliv K. Seyffert, jak bylo uvedeno v Jedličkově průvodci). Bližší podrobnosti o tomto prvovýstupu uvádí R. Hanke ve svém článku vydaném v časopise Der Tourist v Drážďanech (viz. též http://rotsport.cz).
(zstrnad / 29.03.2010 11:57:59)
