| ČR |
Česká republika |
| region |
Lužické hory |
| oblast |
Skály pod Luží |
| sektor |
|
|
|
|
|
| rank: |
počet cest: |
výška skal: |
hornina: |
klasifikace: |
|
16 |
10 |
Pískovec - pevný
|
Písk.Sasko
|
|
|
 |
 |
skála
|
bez
omezení |
|
s časovým
omezením |
|
celoroční
zákaz |
|
zákaz
lezení |
cest |
 |
 |
 |
| 6 |
|
SOKOLÍK
|
|
11 |
|
|
|
|
|
DOLNÍ JANŮV KÁMEN
|
|
5 |
|
|
|
|
|
Novou skálu do tohoto sektoru můžete přidat po přihlášení se do SO. |
|
| foto, soubor: |
|
| historie: |
Krkavčí kameny (543 m) jsou na nevelkém zalesněném návrší na česko-německé hranici asi 100 m vlevo od cesty, spojující Dolní Světlou s Jonsdorfem. Návrší spadá k západu asi 12 m vysokým srázem a na jeho temeni je dvojice pískovcových skal. Mohutnější skalní věž na německé straně se nazývá Falkenstein (Sokol), zatímco menší české skále na samém vrcholku návrší dnes horolezci říkají Sokolík. Česká skála má 2 vrcholky, vysoké asi 5 a 8 metrů, v nichž lidé dříve viděli dvě lidské hlavy nebo hlavy lva a koně.
Krkavčí kameny jsou zmiňovány již ve 14. století a díky své poloze na zemské hranici a v těsné blízkosti staré obchodní cesty byly navštěvovány už odedávna. Za prusko-rakouské války roku 1778 toto místo obsadili rakouští vojáci, kteří skály obehnali palisádami a 30. července zde došlo k přestřelce s Prusy.
V roce 1877 proto Adolf Clemens Fähnrich z Dolní Světlé přistavěl k jižnímu úpatí české skalní věže hostinec. V dalších letech stavbu postupně rozšiřoval a roku 1880 zpřístupnil dřevěným schodištěm i vrcholek skály, na němž zřídil vyhlídku, nazývanou tehdy Ritterstein (Rytířský kámen). Ještě téhož roku vybudoval vyhlídku také na sousední německé skále. Tato vyhlídka byla za účasti zástupců spolků a obyvatel ze Saska i Čech slavnostně otevřena 1. září 1880 a dosud bezejmenná skála byla při té příležitosti nazvána Falkenstein. V roce 1882 byla vedle hostince upravena vyhlídková terasa, ale 19. srpna 1885 došlo k požáru, který dřevěnou restauraci úplně zničil. Nová chata byla postavena až po dvou letech v roce 1887. V pozdější době byla dále vylepšována a při poslední přestavbě ve 20. letech 20. století se z ní stal horský hotel s celoročním provozem. Po 2. světové válce ale hotel zůstal prázdný a nebyl již využíván. Někdy v 50. letech 20. století jej prý rozebrali slovenští příslušníci pohraniční stráže a dřevo odvezli jako stavební materiál na Slovensko.
|
|
| OVK Jizerské a Lužické hory |
Na skalách sektoru jsou prvovýstupy možné bez omezení.
Na všech 2 skalách sektoru je lezení možné bez omezení.
|
