Sektory, skály, cesty
OVK a správci skal
Vyhledávání cest
Rejstřík skal
Rejstřík cest
Přeskoky
Geologie
Klasifikační stupnice
 ČR  Česká republika
 region  Lužické hory
 oblast  Okolí Horního sedla
 sektor
 FELLEROVKA
Skály vypisovat dle abecedy  
rank: počet cest: výška skal: hornina: klasifikace:
90 10-25 Pískovec JPK
skála
bez
omezení
s časovým
omezením
celoroční
zákaz
zákaz
lezení
cest
2 2 MALÁ HRUŠKA 9
1 1
1 7 HRUŠKA 11
3 4 ŠACHTOVÁ VĚŽ - VÝCHODNÍ 12
2 1
2 8 ŠACHTOVÁ VĚŽ - ZÁPADNÍ 12
2
1 3 KRKAVČÍ HNÍZDO 6
2
1 2 KRKAVCOVÁ 5
4 10 FELLEROVA VĚŽ 24
2 2 KRKAVEC 11
1
Novou skálu do tohoto sektoru můžete přidat po přihlášení se do SO.
foto, soubor: Skalní oblasti ČR
Obr.1: Fellerovka v celé své výšce, a to ve skutečnosti je to ještě lepší (2002)

Skalní oblasti ČR
Obr.1: Fellerova věž (zdroj: www.tulak.cz)

Skalní oblasti ČR
Obr.1: Náčrt půdorysu Krkavčích skal (zdroj: Pískovcové skály v Čechách - 2. Severní Čechy, 1980)

poznámka+: Krkavčí skály (Vraní skály) jsou významnou skupinou skal (500 m), vystupující z lesů nad Krásným dolem, asi 1 km západně od Horního Sedla a 1 km jihovýchodně od Popovy skály. Skály jsou tvořeny velmi pevným pískovcem se slepencovými polohami, prostoupeným na jižních stěnách horizontálními i vertikálními puklinami. Zpevnění pískovce snad způsobila čedičová hornina, o níž někteří autoři předpokládají, že kdysi vyplňovala hlubokou a postupně se zužující skalní rozsedlinu, která rozděluje skalní masiv podélně od severovýchodu k jihozápadu na dvě mohutné, rovnoběžně stojící řady skal. V jihovýchodní řadě je nejrozsáhlejší skalní blok, na jehož severovýchodním okraji vyčnívají dva vrcholky Šachtových věží, severovýchodně od něj je dvojvrcholová skála Hruška a skále na jihozápadě se říká Krkavčí hnízdo. V severozápadní řadě skal je největší Fellerova věž a západně od ní Krkavec.



Nejmohutnější Fellerova věž je morfologicky i historicky nejcennější horolezeckou věží Lužických hor. Pojmenována je po žitavském profesoru Theodoru Fellerovi, který spolu s libereckým fotografem Adolfem Gahlerem a Ferdinandem Siegmundem vystoupil na její vrchol již 17. června 1894, ale za pomoci provazového žebříku. Horolezecký prvovýstup uskutečnili 21. května 1904 Karl Kirchhof a Franz Salomon.



Bez horolezeckého vybavení se dá vystoupit na jižní část Vraních skal pod vrcholky Šachtových věží, odkud je výhled přes Krásný důl na Popovu skálu a nejbližší lesnaté vrchy. K severu je vidět do údolí Lužické Nisy s Hrádkem nad Nisou, na německou Žitavu a do výběžku polského území, jemuž dominuje elektrárna Turów. Z lesů na západní straně vyčnívá protáhlý Hvozd a vzdálenější kupa Luže.
historie: Pro svou velkou členitost a pevnost jsou již od konce 19. století hojně vyhledávané horolezci, kteří je označují jako Krkavčí skály.
přístup: Orientačně nejjednodušší je přístup po zelené značce od Horních skal. Praktičtější je následující přístup: Od rozcestníku značených cest u kapličky na nejvyšším místě silnice jedeme asi 400 m směrem na Hrádek nad Nisou, odbočíme doleva po tenké asfaltce a jedem asi 300 m až na její konec, možnost zaparkovat (nebo pěšky či na bicyklu od kapličky zkratkou po červené značce vlevo od silnice). Doleva po lesní vozové cestě (závora) asi 600 m ke skalám.

Tento sektor lze stáhnout
do mobilní aplikace SO!



Vrcholová komise
OVK Jizerské a Lužické hory
Správci skal
Černický Radek
tel. 777938590,  email
Prvovýstupy
Ochrana přírody
Na všech 8 skalách sektoru je lezení možné bez omezení.
MG
ZAKÁZANÉ (zákaz od VK)
Orgány OP
CHKO Lužické hory , 487762356, luzhory@schkocr.cz
Průvodce sektoru


Aktuální informace lezcům |  Aktuálně platná omezení lezení |  Databáze sektorů, skal a cest na území ČR |  Dokumenty ochrany přírody |  Galerie horolezců |  Horolezecká bibliografie |  Metodické video k údržbě skal |  Orgány ochrany přírody |  Pravidla lezení pro nepískovcové skály v ČR |  Pravidla lezení pro pískovcové skály v ČR |  Přehled údržby skal |  Sektory se zákazy lezení |  Sezónní omezení lezení |  Správci skal |  Srážky v sektorech za posledních 24 hodin |  Teritoriální působnost vrcholových komisí |  Zákazy MG na skalách ČR |  Zápisy z jednání vrcholových komisí |  Mobilní aplikace Skalní oblasti ČR



© Copyright 2004–2024 Dr. Zdeněk Strnad
Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií bez předchozího souhlasu je zakázáno.