Skály na Zbirohu se nacházejí v CHKO Český ráj a tudíž je nutné se řídit návštěvním řádem této oblasti. Je zde zakázáno volně tábořit a rozdělávat oheň. Pro provozování horolezecké činnosti platí obecně "Pravidla sportovního lezení na pískovcích České křídové tabule". Při manipulaci s lanem a smyčkami je nutno dbát, aby nedocházelo k obrušování povrchu pískovce. Je zakázáno lést v nevhodné obuvi a používat magnézium. Všechny cesty byly vylezeny bez něj. Pro CHKO Český ráj byla přijata další opatření. Lezení je povoleno od 1. 4. do 31. 10., výjimku mají pouze Suché Skály a Pantheon, kde se smí lézt celoročně vzhledem k vyšší odolnosti pískovce. Z důvodu ochrany hnízdění ptáků může být lezení dále různě regulováno. Informujte se ve svých oddílech. Oficiálně je v období duben, květen, září a říjen zakázáno lezení 72 hodin po dešti a během něho. V měsících červen, červenec a srpen platí zákaz 48 hodin po dešti a během něho. Zákaz se vztahuje i na používání přístupových cest ke skalám. Jelikož je většina věží umístěna mezi stromy je místy vysychání zpomaleno, proto je třeba se řídit i citem. Prvovýstupy se provádějí zásadně "zdola". Kruh smí být osazen maximálně 30 cm od navrtáváku nebo smyčky. Věříme, že postupným vývojem bude v oblasti vylezeno spousta dalších směrů, a proto bychom rádi upozornili prvovýstupce, aby o svých výstupech nezapomněli informovat správce oblasti.
Novou skálu do tohoto sektoru můžete přidat po přihlášení se do SO.
video:
ZAFION │ Zdenda Bouda z Hutě (2020): Háčkovy HoreZdary na Zbirůžku 2020 v době koronaviru | Zdeněk Háček Hák Legendární český himalájista Háček se uprostřed koronavirové epidemie pokouší o HoreZdary ve své nejoblíbenější pískovcové oblasti.
8686x
video:
ZAFION │ Zdenda Bouda z Hutě (2019): Hore Zdar 2019 │ JAKUBICE │ Zbirohy │ pískovcové lezení │ sandstone climbing in Bohemian Paradise Hore Zdar na Jakubici, Maňáskovi, Žejdlíkovi, Vratišti a Vratidlu na Zbirohách v Českém ráji v dubnu 2019.
3322x
poznámka+:
Pískovcové věže a masivy v oblasti jsou poměrně nízké, s oblými a málo členitými vrcholy. Výšky údolních stěn nepřekračují zpravidla 20 m.
Tvrdost pískovce je srovnatelná se sousední oblastí Kalich a Chléviště a odpovídá kvalitě tvrdších turonských pískovců. Ze známějších oblastí by bylo možné srovnat tvrdost s materiálem na Drábských světničkách s tím, že na Zbirohu je pískovec jemnozrnější a nemá tvrdou jen povrchovou vrstvu.
Klasifikace obtížnosti cest byla na Zbirohu tradičně poněkud tvrdší s ohledem na nižší výšku věží. Postupem času došlo v oblasti ke stavu, kdy čísla uvedená ve vrcholových knížkách u některých výstupů byla zavádějící až šokující. (Např. cesta Antimony VII, ve skutečnosti VIIIb). Kuriozitou je cesta Švindl na Jakubici I, ve skutečnosti V nejištěno. Pokusili jsme se klasifikaci stávajících cest sjednotit do rozšířené pískovcové klasifikace (I-VII, VIIb, VIIc, VIII, VIIIb VIIIc, IX, IXb, IXc, ...), která se v některých oblastech Českého ráje už zažila. Klasifikace většiny těžších cest byla stanovena na základě ankety mezi nepočetnou skupinou znalců Zbirohu a nemůže si klást nárok na neomylnost. Zvláště u velmi krátkých cest se názory znalců Zbirohu rozcházely často až o šest stupňů. Připomínky a názory na klasifikaci výstupů jsou vítány a lze je zasílat na adresu správce oblasti nebo autorům průvodce.
historie:
Nejvýznamnější věže v oblasti vylezli pravděpodobně už němečtí lezci před 2. světovou válkou, ale doklady o prvovýstupech se nedochovaly. Nejvýznamějším prvovýstupem z tohoto období je pravděpodobně Normální cesta na Jakubici.
Nejstarším prvovýstupem v oblasti, který je datován, je Východní cesta na Krále z roku 1963. Veliký rozmach v lezení nastal ke konci šedesátých let, kdy začali oblast navštěvovat především železnobrodští a maloskalští lezci. Jmenujme alespoň významného lezce Slavoše Jiřenu. V sedmdesátých letech začíná oblast také navštěvovat J. Šimek, P. Šlapák, M. Rec. V té době jsou věže opatřovány slaňovacími kruhy a vrcholovými knížkami. Na začátku osmdesátých let začíná liberecký lezec P. Kollert opisovat zápisy z vrcholových knížek. Vzniká pověstný Petrův sešit s popisy cest a plánky, který po doplnění J. Kadlecem posloužil jako výchozí podklad pro zpracování tohoto průvodce. V letech 1984, 1985, 1986 nastává určitá renesance lezení na Zbirohu. Zaplňují se klasické směry na věže. L. Kořínek s P. Hybnerem vylezli například nádherné hrany na Helenčinu věž a Sebastiána. J. Koudelka působí v oblasti Vratiště, Vratidla a na Srnčí věži. Známý lezec Z. Petráň z Prahy se realizuje na Poradní věži . Na přelomu 80 a 90 let se postupně pojmenovávají a slézají převážně menší, věže a věžičky, které dříve zůstávaly bez povšimnutí (Soukromá věž, Hradní věžička, Věžička na hřebeni).
Postupně do oblasti proniká nový trend vytváření cest na masivy. První pojmenovaný a vylezený masiv je masiv Opona, slezený cestou S větrem v zádech už v roce 1987. Další masivy se slézají postupně až po roce 1990. V tomto období vzniká v oblasti každý rok velké množství cest. Pro řadu prvovýstupců se stává jejich tvorba téměř osobní zpovědí a uměleckým dílem, což se odráží v názvech cest a umístění kruhů. V nedalekých restauracích v Loučkách a na Kalichu se často dlouho do noci hovoří o tom jak ta stěna tím kruhem zkrásněla. Do oblasti jezdí další noví lezci jako bratři Výtiskové, J. Maděra, M. Pavlíček, J. Pleticha, D. Jech, J. Beitl, T. Koudelka.
V roce 1993 zavítali na Zbiroh lezci takového formátu jako je P. Slanina, P. Hejtmánek a S. Šilhán. Jim vděčí oblast za řadu krásných a dlouhých výstupů obtížnosti VIIIc až IXb a kompletaci těch nejtěžších směrů. Na druhé straně skupina lezců, kteří si říkají Qvakeři*) komletují, jak je jejich zvykem, cesty v těch nejzapadlejších oblastech jako jsou např. Masivy Běsu nebo Zarostlé masivy.
Chcete-li se něco dozvědět o nehorolezecké historii Maloskalska, můžete navštívit stálou historickou a uměleckou expozici v horních patrech statku U Boučků. O víkendu bývá otevřeno 10 - 18, ve všední dny 11 - 17.
*)Qvakeři jsou skupina lezců, kteří se hlásí k odkazu mystické osobnosti Velikého Johna Gilla Qakina. Duch tohoto sibiřského lezce se podle qakerské mytologie vznáší nad oblastí Drábovna u Malé Skály. Na Qakinovu počest jsou každoročně vyhlašovány výstupy roku. Qakerská klasifikace výstupů má tři stupnice - solivou a lámavou (SL), mechovou (M) a bezvýznamě významnou (BV). Nejvýše hodnocené qakerské výstupy dosahují zatím stupňů M4 a SL5. Do dějin Zbirohu se Qakeři zapsali například výstupy Zelená extáze, Roštím nebo norou, Žabí hlína, Humáč, Brutální Nikita, Čistič Viktor, Polykači hlíny a mnohými dalšími.
přístup:
Jak je vyznačeno obdélníčkem na přístupové mapě, skalní oblast Zbiroh se nalézá mezi osadami Zbirohy a Michovka nad levým břehem Jizery přibližně 5 km severovýchodně od Turnova a 2 km jižně od Malé Skály. V západní části oblasti se na skalnatém ostrohu (452 m n. m.) nalézá zřícenina hradu Zbiroh ze 14. století. Hranici mezi Zbirohem a sousední lezeckou oblastí Kalich tvoří lesní cesta, která začíná u starého pískovcového lomu v osadě Michovka a končí v osadě Zbirohy u vysílače.
Turisticky je oblast přístupná od severu z Malé Skály po modré značce, od jihu z osady Rakousy po zelené značce nebo od východu z obce Besedice též po zelené značce. Turistické značky jsou směrovány k hradu Zbiroh. Přehled značení cest je patrný z mapy rozmístění lezeckých objektů a je též uveden na všech turistických mapách Českého ráje. Sousední oblastí Chléviště prochází červená značka - zlatá stezka Českého ráje.
Obec Malá Skála se nachází na silnici 1. třídy č.10 (E14) mezi Turnovem a Železným Brodem a na státní silnici mezi Jabloncem nad Nisou a Turnovem. Autobusové spojení je zajištěno ze všech těchto směrů.
V Malé Skále se nachází autobusová zastávka dálkových spojů Praha - Harrachov (10500, 45203, 56900), Praha - Vysoké n. J. (17051, 56370), Turnov - Semily (56340) a místního spoje Jablonec n. N. - Turnov (57010), u kterého je nejlépší využít zastávku "Zbirohy odbočka ke hradu", v jejíž blízkosti ústí lesní cesta, která vede nahoru k vysílači. Další autobusová zastávka pro spoje Železný Brod - Koberovy - Turnov (45140) a Turnov - Besedice - Železný Brod (57100) je na Michovce naproti lomu a pro spoje Turnov - Koberovy - Železný Brod (53700, 45140) a Turnov - Besedice - Železný Brod (57100) v Besedicích u odbočky na Loučky . Jedná se však o málo frekventované místní spoje převážně s provozem v pracovních dnech.
Vlakové spojení je možné po trati č. 030 Turnov - Železný Brod s rychlíkovou zastávkou v Malé Skále.
Pokud pojedete autem jsou nejlepší možnosti parkování na asfaltové ploše u starého lomu na Michovce, omezeně na silnici pod věží Jakubice nebo u vysílače na západním okraji obce Zbiroh. Vzdálenější parkoviště je v Besedicích 20 m od odbočky do Louček.
ubytování:
Pramenů pitné vody není v oblasti mnoho, ale svým rozmístěním jí poměrně dobře pokrývají. V mapce rozmístění lezeckých objektů jsou vyznačeny kolečkem s vlnovkou .
Vydatné prameny výborné vody se nachází u silnice pod věžemi Vratiště a Vratidlo a na rozcestí zelené a modré turistické cesty vedoucí z Malé Skály a Kalicha. Další pramen je vpravo od cesty z Michovky na Zbirohy pod rozhraním louka - les, zhruba ve spádnici věže Brouček.
Malý pramínek, se nachází kousek od vysílače vpravo od cesty do Michovky. Při nedostatku spodní vody bohužel vysychá.
Potraviny je možné nakoupit v obchodech na Malé Skále, kde funguje v sezoně i nedělní prodej nebo nejblíže ve smíšeném zboží u kapličky v obci Besedice (sobota 8.00 - 9.30).
Nejbližší restaurační zařízení Kalich v Besedicích a, restaurace U České koruny v Loučkách jsou bohužel v době vydání průvodce mimo provoz a jejich další osud nám není znám. Řada vyhlášených restaurací se nachází na Malé Skále. Jmenujme alespoň Statek U Boučků, restaurace Pod Pantheonem, restaurace Ostrov, restaurace Sokolovna, ubytovna Kavka a Hotel Malá Skála.
V sezoně je možné navštívit menší občerstvení u místních obyvatel. Na Michovce funguje občerstvení Turistické zátiší (So Ne: 10-20). Pěkné posezení v přírodním prostředí se nachází na zahradě u Poláčků pod restaurací Kalich. Občas bývá otevřeno Pivo-Limo v chalupě nalevo od turistické cesty z obce Zbiroh na hrad.
Pro náročnější je nejbližší ubytování v rekonstruovaném hotelu na Malé Skále nebo v penzionu Kavka na Malé Skále pod Drábovnou.
Táboření ve stanech je možné od 1. 5. do 30. 9. na břehu Jizery v autokempingu Ostrov na Malé Skále nebo s menším komfortem na povoleném horolezeckém tábořišti na Suchých skalách ve starém pískovcovém lomu asi 200m SV od věže Baba.
