Aktuality, historie - archiv článků z titulní strany
Otevřený dopis OVK Jizerských a lužických hor - prvovýstupy v jizerských plotnách
vystaveno: 28. 11. 2017 , last update: 28.11.2017, , 20 komentářů

S blížící se schůzí Jizersko-lužické OVK vystavujeme otevřený dopis Jiřího Huška st. k tématu provýstupů v jizerskohorských plotnách.


Otevřený dopis Oblastní vrcholové komisi jizersko-lužické ČHS
 
            Vážení členové OVK, vážení správci skalních oblastí, před vaší plánovanou podzimní schůzkou v neděli 25.11.2017 bych vám touto formou rád předložil námět jednoho bodu k projednání. Jedná se obecně o problematiku prvovýstupů ve specifickém prostředí jizerskohorských ploten, konkrétně pak ilustrovanou na příkladu cesty „Odjištěná“ na Dolní Lysou skálu (Jizerky, Stržový vrch), prvovýstup J. Maděra, Z. Maděrová, 9.9.2017 (viz databáze cest skalnioblasti.cz).
            Píšu s určitým odstupem, protože ačkoli jsem zaznamenal vznik cesty okamžitě při jejím dokončení, naordinoval jsem si nějaký čas na rozmyšlení a na setření případných okamžitých subjektivních soudů. Nicméně i po více než dvou měsících si nadále myslím, že prvovýstupci velmi zřetelně naznačili možný nový trend, který z více důvodů vnímám jako slepou cestu a vůči kterému by měla vaše OVK jako příslušná autorita vyslovit zřetelné stanovisko a případně se domluvit na účinné regulaci. Ještě předesílám, že nejsem zatížen žádnou osobní nevraživostí (s Honzou Maděrou se známe dost dlouho a přátelsky). Myslím, že k vyjádření názoru jsem vcelku kompetentní nejenom po více než čtyřech desetiletích více či méně aktivního lezení v Jizerkách, ale i jako autor bezprostředně sousední cesty Šmirgl, klasiky z roku 1986. Dále pak je jisté, že nemůžu úplně abstrahovat od vztahu lezení k ochraně přírody, kterou se profesně zabývám přes dvacet let, přesto v tomto případě vystupuju výhradně jako soukromá osoba. Ostatně už třetí rok nejsem tím, kdo z pohledu ochrany přírody bezprostředně rozhoduje o lezení v Jizerských horách.
            Na počátku konstatuji, že v Jizerských horách platí speciální „Pravidla lezení v oblasti Jizerské hory“, schválená Výkonným výborem ČHS 21.11.2014. Jsou jakýmsi hybridem mezi poměrně benevolentními nepískovcovými pravidly a naopak velmi striktními pravidly pískařskými. Spíše se blíží tomu písku a je to historicky dané tím, že v Jizerkách se leze od roku 1895 víceméně podle „pískařských not“, což je ostatně aktuálně zohledněno i v relativně vstřícném přístupu státní ochrany přírody (formálně je lezení na celém území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma zakázáno). Pravidla mimo jiné stanovují pro prvovýstupy konkrétní limity při použití fixních jisticích prostředků, jejich umístění a minimálních rozestupů, vzdálenosti prvovýstupu od sousedních cest, osazují se výhradně při postupu zdola atd.
            Na cestě „Odjištěná“ je zřejmé, že se prvovýstupci snažili využít limity dané Pravidly na samotnou hranu. Dále se pokusím vysvětlit, proč si myslím, že tuto hranu překročili a taky proč by to nebylo v pořádku, i kdyby se do limitů těsně vešli a vznikla tak cesta formálně legální. Cesta má společný nástup se Šmirglem a Přechodovou cestou až na výraznou polici pod plotnou. Přechodová cesta (klas. IV) pokračuje blátivým koutem po levé straně plotny, Šmirgl pak po krátkém traverzu přímo středem plotny přes 1 kruh na temeno skály. V pravé části plotny, přibližně 3 metry od Šmirglu vede cesta Za bukem (VIb, Šilhán 1988 s jedním dodaným borhákem). Cesta Odjištěná vede v koridoru mezi Přechodovou a Šmirglem a na stejné délce jako vedlejší cesty v plotně je osazena třemi borháky. Jejich rozestupy (včetně dolezu k vrcholovému buku) jsou striktně 3 metry. Nemá smysl polemizovat, zda je to 298 cm nebo 325 cm, vycházejme z toho, že vzdálenosti nejsou v tomto bodu v rozporu s Pravidly. Pokud ovšem teoreticky přeneseme tento přístup obecně na jizerské plotny, můžeme se dočkat nových cest s 8 - 10 borháky v těsné blízkosti tradičních plotnových cest, opatřených zpravidla jedním až dvěma kruhy. Nových cest, které jsou stejné obtížnosti jako tradiční cesty (nepřinášejí žádnou novou kvalitu) a se kterými s ohledem na charakter lezení jsou volně propojitelné krátkým traverzem. S tím souvisí další podmínka Pravidel, tedy skutečnost, že prvovýstup nesmí vzniknout ve vzdálenosti menší než 2 metry od sousední cesty. Toto ustanovení si zaslouží výklad, ke kterému tímto OVK vyzývám. Podle mého názoru horizontální vzdálenost cest nelze měřit prostým odstupem jejich os (daných např.linií propojující fixní jištění). Lezecká cesta není čára, ale koridor vymezený použitými stupy a chyty, tedy v praxi minimální šíře jeden metr, spíše však 1,5 - 2 metry. Pokud je tedy jištění při prvovýstupu v plotně osazeno horizontálně 2 metry od spádnice kruhu vedlejší cesty, ocitá se prvovýstupce zcela nepochybně mimo rámec Pravidel a s vysokou pravděpodobností může silně ovlivnit až znehodnotit cestu původní.



            Na tomto místě mi dovolte se vrátit konkrétně k cestě „Odjištěná“. Už zmiňované rozestupy borháků ukazují, že není něco v pořádku, nebo alespoň že je něco „jinak“, než bylo po desetiletí v kraji zvykem (ono celé to lezení a jeho pravidla i s regionálními specifiky vlastně nic jiného než „zvyky“ akceptované lezci nejsou; je ovšem třeba si uvědomit, že na tom našem hřišti nejsme sami a s těmi našimi „zvyky“ dlouhodobě počítají i partneři, bez kterých se neobejdeme - typicky třeba právě ta ochrana přírody nebo vlastníci pozemků). Pokud se pak podíváme na vzdálenost od vedlejších cest, pak při aplikaci výše uvedeného „koridorového“ principu není co řešit (linie borháků cca 2 metry od spádnice kruhu Šmirglu). Ono ale není co řešit ani tehdy, pokud bychom připustili pro autora příznivější výklad vzdálenosti. Linie borháků je totiž v některých místech vzdálena přibližně 1,7 metru od linie Přechodové cesty nalevo. Ke konkrétnímu umístění prvního borháku snad jen tolik, že je osazen bezprostředně nad již zmiňovanou policí, a to tak, že lze bez problému z této police cvaknout i lezcem menšího vzrůstu. Protože police je společným prostorem s oběma okolními cestami, první borhák tyto cesty jednoznačně dojišťuje. Z pohledu bezpečnosti lezce a snížení nároků na morál je to jistě příjemné, ale objektivně zcela nadbytečné. Přechodová cesta je jistitelná vyjímatelnými pomůckami, na Šmirglu odlez z police lze uspokojivě zajistit na polici - tak tomu bylo při prvovýstupu v době předfriendové a pozdně kopačkové, teď je to ještě jednodušší, pravda, chce to trochu zkušenosti a invence. Pro ty, kteří si nejsou jisti, tady je a ještě dlouho bude větev vedle stojícího buku. Pokud se týká dojišťování cest, zastávám dlouhodobě názor, že je to výhradní kompetencí OVK. Cesta není majetkem autora, ani on nemůže cestu svévolně dojistit nebo naopak bránit kolektivně schválenému dojištění. Autor má v těchto případech pouze poradní hlas a já ho v tomto případě jako autor Šmirglu využívám k vyjádření nesouhlasu. I u prvního borháku lze přitom připomenout ustanovení Pravidel, která připouštějí osazení trvalých jisticích prostředků pouze v nejnutnějších případech, kdy nelze jistit pomocí přírodních útvarů. Ještě silněji není toto pravidlo respektováno u druhého borháku. Ten je umístěn nad horizontální spárou, ve které přibližně 1 metr vlevo i vpravo jsou místa na spolehlivé zajištění friendem a při troše šikovnosti i vklíněnci. Podle mého soudu z výše popsaných důvodů tak zcela objektivně nemůže být prvovýstup uznán.



            Cílem mého přípisu není prvoplánově apelovat na zrušení konkrétní cesty ani zabránit lezcům objevovat a otvírat nové cesty v jizerských plotnách. Možnosti nepřibývají, ale pořád je dost (legálních) příležitostí pro logické prvovýstupy zcela v duchu pravidel a těch nejlepších tradic. Jenom si nejsem jist, zda při současných trendech sportovního lezení lze očekávat u prvovýstupců dostatečnou míru soudnosti a samoregulace. Vlastně si skoro jsem jistý, že nelze a že si problém vyžaduje jistou společenskou regulaci v rámci komunity, reprezentované v našem případě vaší Oblastní vrcholovou komisí. Není to populární, ale v řadě oblastí je obvyklé podmiňovat prvovýstupy předchozím souhlasem OVK (někde si to vyhrazuje ochrana přírody a na OVK třeba pravomoci deleguje - viz Český ráj). Subjektivně konstatuju, že nadužívání borháků (notabene lesklý nerez, že) je hnusné, zcela se míjí s lezeckou tradicí Jizerek, která je sama o sobě hodnotou a právě elegancí a morálovou náročností zdejší plotny výrazně vystupují z regionálního rámce. Objektivně pak tvrdím, že totéž nadužívání borháků vede do pekel a k rychlému „spotřebování“ takto vystrojených cest - řečeno s místním klasikem (PP), „zvýšená lokomoce způsobuje denudaci“. Jinými slovy krystaly nevydrží všechno. Cesty v plotnách jsou odvážné, ale nejsou to vraždy, kde hrozí na každém kroku smrt nebo těžká zranění. Nevedu si podrobné statistiky, ale nepamatuju v Jizerkách podobný případ, ergo soudím, že není třeba měnit zavedené zvyky. Nechci argumentovat poněkud zprofanovaným „když na to nemáš, tak tam nelez!“. Když na to nemáš teď, budeš mít příště nebo jindy a ta cesta k tomu zlepšení je součást hry a taky stojí zato. A nebo, když to nejde jinak, si to prostě zkusíš „na rybu“ - sice to není sportovní, ale to už si srovnej sám se sebou. Lepší, než hyzdit skálu piercingem a ničit hřiště ostatním.
            Vážení členové OVK, posílám vám tímto podklad pro diskusi, abyste o tom mohli do nedělní schůzky popřemýšlet a chci věřit, že téma vnímáte podobně intenzivně jako já. V neděli nashledanou.

J.Hušek st., v Liberci 23.11.2017
28.11.2017

Komentáře, reakce:
Naprosto krásně napsané,souhlasím,sami jsme neukázněným způsobem udělali dvě cesty,které vlastně neměli ani významu,tzv.nesmyslný variant,od té doby sem se rozhodl že vše budu předem konzultovat bud se správci skal,většinou kontaktuju Jirku Huška ml.,pozeptám se zdali je to možné,vždy mě výjde vstříc a sem moc rád a nakonec i sám uznal že to tak je lepší,holt někdy se člověk musí zamyslet a mě osobně příjde že odjištěná vedle Šmirglu velkolepé klasiky je nesmysl,takže jen na závěr je to můj postoj k našim skalám a nežli udělám cestu budu hodně přemýšlet i z hlediska ochrany přírody což je velice důležitý aspekt

Daniel Jizba, 24.11.2017.

Stručná poznámka na okraj tématu.
Jirka Hušek, kterého tímto zdravím, ve svém otevřeném dopise uvádí, že nepískovcová pravidla jsou oproti pískovcovým „poměrně benevolentní“ , zatímco jizerskohorská jsou někde mezi (parafrázuji).
Zde bych si dovolil oponovat a ocitovat Článek 4 Nové lezecké cesty odst.(2) „Jsou zakázány projekty, nové lezecké cesty a varianty cest, které by svým fixním jištěním změnily obtížnosti nebo charakter sousedních cest a variant.“ Viz.: https://www.horosvaz.cz/res/archive/058/010522.pdf?seek=1359717557
Je samozřejmě otázkou, do jaké míry je tento bod vymáhán, ale dovolím si tvrdit, že problém nastolený JH řeší dostatečně a mnohem efektivněji, než pravidla Jizerskohorská. A to i bez šroubovaných výkladů pravidel lezení. Protože to o co tu jde, opravdu nejsou nějaké centimetry, ale to, zda nová cesta zasahuje do prostoru cest stávajících a zda nějak mění jejích charakter či nikoli.

Důvod proč to jakožto autor nepískovcových pravidel zmiňuji, je, myslím, zřejmý… (;-)
Zdraví

JiB, 24.11.2017.

Jirko, též zdravím na severní Moravu :-)
Souhlasím, že tebou citovaný článek nepískovcových pravidel by měl v normálním společenském prostředí bohatě stačit na eliminaci počinů typu popisované "Odjištěné", obávám se však, že nikoli v naší realitě, kde každý jouda "kreativně vykládá" i Ústavu a ještě se tím holedbá... Přesto by to řešilo jenom část problému, který předkládám do diskuse. Tou podstatnější stránkou je otázka, jak tvořit v Jizerkách (a speciálně v plotnách) prvovýstupy, které objektivně do charakteru okolních cest zasahovat nemusejí. A to je právě to, kde obecná pravidla nemohou dostatečně fungovat a proč po dlouhých debatách ve VV byla schválena speciální pravidla jizerská. Jizerky svojí historií (jak říkám, od roku 1895) a tím, že tuto historii psali zhusta "pískaři" jsou oproti ostatním nepískům úplně klasickou "trad" oblastí a fenomén ploten je naprosto unikátní nejen speciální morfologií, ale především charakterem cest. Upřímně řečeno, samotné lezení je opakování pořád stejných pohybů po krystalech a tím speciálním kořením je právě to lechtání u žaludku, když rozvažuješ, jestli do toho jít nebo když stepuješ pár metrů nad kruhem. Tohle univerzální nepískovcová pravidla skutečně neobsáhnou. V těch jizerských jsou proto navíc třeba ustanovení o tvorbě prvovýstupů výhradně odspodu se zákazem předchozího prohlížení a nacvičování. Je tam ustanovení o přednostním použití vyjímatelných jisticích prostředků a je tam řešen minimální odstup fixního jištění (to obecná pravidla neřeší a v jiných oblastech podle nich vznikají zcela legálně cesty s borháky klidně méně než 2 metry od sebe - to je sice v pořádku, ale je to úplně jiná sportovní disciplina).

JHst., 25.11.2017.

Ahoj, nechci tady rozproudit vášnivou diskuzi na toto téma. Už mi bude 67, tak stejně toho už moc nevylezu. Nicméně mne zaujal projekt v Sasku v Bielatalu (http://bergsteigerbund.de/2015/wp-content/uploads/2017/03/20170322_Projekt-Johanniswacht.pdf), kde došli k tomu, že náklady na jeden nýt nebo kruh jsou zanedbatelné oproti nákladům na léčení borce, co z toho vypadnul. A ty bohužel pak platí i ti nelezci. Zrovna o této cestě jsem si říkal, že konečně někdo dostal rozum, ale asi jsem se mýlil.

Jirka , 26.11.2017.

Ad old-Jiří: ten Bielatal je něco jiného, tam na 3-4 skalách ve vedlejším údolí zkoušejí, co by to udělalo, kdyby do pár cest přidali kruhy. V této oblasti obecně platí, že zvláště starší cesty jsou skoro nejištěné a toto by mohlo pomoci odlehčit těm pár zajištěným a profláknutým cestám, než budou zcela zničeny.

V Jizerkách jde především o přidávání vrtaných přejištěných cest těsně u starších klasických cest. Ani tobě by se určitě nelíbilo, kdyby někdo třeba navrtal BH přes klasiku na Viničné plotně, a pak se oháněl metrem v ruce, že je jako všechno v pořádku.

zs, 27.11.2017.

Stanovení (minimálního, povinného...) odstupu mezi cestami je problém, hodně těžko definovatelná věc. Někdy je i poměrně malý odstup celkem bez problémů, třeba když nějaký přirozený "holý pás" jednoznačně oddělí linie cest, nebo třeba když je linie cesty definovaná spárou, hranou..., někdy se sousední cesty v nějakém místě dokonce skoro spojí a pak zase oddělí a nemusí to vadit, a jindy i 3metrový odstup linií jištění může být problém, třeba právě když vedle klasiky vznikne dobře jištěná cesta a k jejímu jištění se dá bez větších potíží natraverzovat a to by přelezcům klasiky mohlo hodně pomoct.
Řekl bych, že celkem i záleží na proporci vzhledem k výšce skály... Na spoustě malých jizerských kvaků jsou cesty od sebe možná metr a půl (jasně, třeba bez fixního jištění), a protože to je 4 m vysoké i s vrcholovým balvanem, nevypadá to příliš blbě.
Někde se cesta leze v jednoznačné linii, jinde se dá lízt kousek víc zleva či zprava...
Se obávám, že to, jak se to pak v reálu uchopí a vyřeší, nakonec vždycky bude na světonázoru prvovýstupce, komisaře, radikalitě a ochotě respektovat starou cestu nebo připustit něco nového.
Ale dojištění je už asi věc trochu jednoznačnější. A zas je otázka, jestli je jedno dojištění důvod ke zrušení celé cesty, nebo stačí jen odstranit jeden, inkriminovaný hák (i když prvovýstupci pak vlastně lezli jinou cestu, než která vznikne po odstranění háku).

P., 27.11.2017.

Prvním bh došlo k dojištění Šmirglu, autor Šmirglu vydal nesouhlas. Podle mě tady není moc o čem diskutovat, bh odstranit, vše je opodstatněné....Linie, koridory, směry cest v jizerských plotnách vs. předpisy. O tom se dá polemizovat víc. V hezky zrněných plotnách jde lézt kudykoliv. Způsob osazení 2. a 3. bh byl prověřován ? Ta linie zřejmá z fotky ze shora (plus odhad dávky prvovýstupcova morálu) nabízí myšlenku vrtání z horního lana. Prvovýstup je nějak zdokumentován ? háčky, odsedáváky v akci...

Jelen, 27.11.2017.

no, šmirgl je úžasná cesta, typická a atypická zároveň. takové to originální pološvebe za mohutnou bukovou haluz faktickým jistícím účinkem nahradí jeden určitě a dva borháky možná. až jednou udeří blesk a dřevěný veterán jizerských bouří padne, možná vyvstane otázka, zda pod oko šmirglu nepatří něco železného dodat - zcela v duchu pravidel, náhradou za zaniklou přírodní možnost jištění.

takže to není jednoznačné, rozhodně to nesnese srovnání s (teoretickou) vmáčknutou cestou vedle melty nebo kauškova odkazu. je to naprosto dokonalá naprosto blbá hraniční situace.

Lukas B., 27.11.2017.

Lukáši, jen pro pořádek, už jsem to psal i v soukromém mailu Honzovi Maděrovi. Ten Šmirgl byl udělán v době, kdy se lezlo v kopačkách a prototypy friendů zkoušel tak leda starej Ray Jardine v Yosemitech. Ten buk tam stojí, o tom žádná, a ještě tam pár let překážet bude, nicméně cestu jsme zcela záměrně dělali bez něj. Zajištěno bylo vklíněnci/hexy na polici vedle stromu (žádná hitparáda, muselo se to trochu vymyslet, ale s těmi friendy to bude brnkačka). Větev buku jsem pak použil jenom k odložení kladiva, když jsem stepoval na krystalech a bolela mě ruka z tlučení díry pro kruh. Takže až jednou buk padne (možná za 100 let?), nebude nezbytně nutné dojišťovat. Do té doby samozřejmě si většina lidí strom ováže a není v tom problém, protože se stejně vážně leze až v horní části plotny.

JHst., 27.11.2017.

nemusíš si ten strom cvakat.
to né, nemusím, ale jednou už tady je, ta cesta nikdy nebude taková, jako by byla bez buku. samotné vědomí, že si ten buk můžeš v případě potřeby ovázat, tu cestu degraduje.
(to je pokus o vtip, ne útok, doufám, že se tomu spolu zasmějeme, jak je šedá teorie a zelený buk života)

Lukas B., 27.11.2017.

Děkuju Lukášovi za smysluplný komentář, který beze zbytku souhlasně podepisuji :-)
P.S.: Cestou jsem v 90letech 2x lezl. Jednou v podlepených kopačkách a po druhé v garnetech. Tedy z dnešního pohledu v prehistorických botkách. Po letech musím uznat, že v tomto typu cesty nové měkké evoluční botky nepředstavují vůbec žádnou výhodu (lezu v měkkých baletkách). Naopak, v této položené pevné krystalové cestě umožňovaly stoupat bez jakékoliv únavy. To jen pro pořádek, když slýchám, že lézt v kopačkách byl vždy supervýkon...

Ondráš, 28.11.2017.

Tak pro někoho to v kopnách asi supervýkon byl, že jo.
slovo "kopačky" se tu nebezpečně opakuje :-)
...jeden aby se tu začal stydět za svý lezečky....

Jelen, 28.11.2017.

Během několika minulých dnů se k této věci časoprostorem převalila i vlna emailů, vesměs racionálních a myšlenkově uchopitelných. Hlavní je, že účastníci dění naslouchají, co kdo říká a hledání průsečíku zájmů se aktivně účastní (což je velmi dobře, protože pamatujeme PP, se kterým se nedalo vůbec mluvit).

Celá věc se probírala i na posledním zasedání OVK, jak vyjde Zápis, tak se k věci ještě vrátíme.

zs, 30.11.2017.

cestu jsem lezl asi tři tejdny po Maďarovic prvovýstupu (v pohodlných moderních lezačkách s americkou lepičkou :) )
Příjde mi docela hezká a musím uznat, že první borhák by tam nutně bejt nemusel dá se to ( snad i líp vodjistit friendem v tom blátivým koutu).
Vlastně to ale píšu jen pro to, že by mě zajímalo, jakej byl důvod toho, že si prvovýstupce při výrobě Šmirglu necvaknul stoletej buk přímo v cestě??? CHtěli ho pak pokácet, nebo proč? Nerozumím tomu, ignorovat takový bombový jištění a místo toho montovat o metr vedle pofiderní hexy.

Martin Marek, 1.12.2017.

No a podle stejný logiky by tam nemusel být ani ten druhej BH - jde to odjistit friendem vlevo i vpravo. A proč jsme nejistili o buk? Možná trošku z frajeřiny :-), ale hlavně proto, že nám to přišlo tak nějak blbý. Strom přece jenom neroste v cestě, ale ze země vedle skály. Možná tam bude dalších sto let, možná tam mohl být rok nebo dva do nějakýho většího větru nebo deset let, než ho sežerou houby - a pak se bude diskutovat, jestli tam patří další kruh. Takhle je dopředu testovaný, že by tam byl trochu navíc, kromě toho to z police ke kruhu není těžký. Ale jištění o strom při přelezech je podle mě OK. A kácet ho je samozřejmě blbost.

JHst., 2.12.2017.

Nikdo zde ještě nezdůraznil zásadu klasiků: “Zanech po sobě ve skále co nejméně železa!”. Jinými slovy, když se dá použít něco, co se pak dá vyndat, tak by se tam nic, co se pak už vyndat nedá, dávat nemělo! Někteří mladí ani nevědí, co je to malý “čokstoun”, jsou líní nosit pod skálu trochu těžší batoh a lézt po vlastním (zdravim POVL!). Jejich ideál je linie lesklých BH po 2 metrech, tak jak jsou zvyklí z překližek.

zs, 2.12.2017.

Otevřený útok uzavřeného systému

Ušlechtilé načasování na dubu těsně před OVK
- max. účinnost zvoleného prostředku

Časový odstup a objektivita
- dojemné

Příběh prvovýstupu Šmirglu
- Slzy ošlehaných mužů, fatální chyba s odloženým kladívkem

Natěsnanost
- jo natěsnané

Dojištění blátivého koutu
- vlasy hrůzou povstanou

Jinakost
- definice stejnosti, možnost etalonizace, Step across the Border

Prohlídka ze slanění
- každá, ne první, cesta na věž pod slaněním problematická, výjimka pro experty zavřených očí

Možnost dojidtit jinak
- plošná léčba takto heretických šíleností, jinak problém

Entropie uzavřených systémů
- dlužno dostudovat

Hlasování OVK
- osm ze sedmi členů OVK pro vytlučení

Petr Dostál
- drobné charakterové vady

PD, 2.12.2017, 2.12.2017.

poslední příspěvek zs je vtipnej a navozuje ještě jednu zásadu: klasik (nebo ten kdo se za něj považuje) má právo srážet všechny ostatní.

Jelen, 5.12.2017.

šmirgl jasná super klasika, osobně jsem spodek (x krát) ani nejistil a určitá míra morálu patří k věci. Vedle takhle přejištěná cesta je mazec... tímhle stylem se na každou z klasických ploten (malá, velká ve štolpiku apod.) vejde ještě tak jednou tolik cest :-(. Nevím, jestli jde o to, kdo je klasik a kdo ne, ale historie a kultura s tím spojená... mne to teda vždycky bavilo víc než čísla a vyborhákované čáry v průvodci (srbsko). Ale jsem mimo mísu, tak jen dík za info, co se ve světě děje.

Písči, 9.12.2017.

Písči souhlasím s tvým názorem a tvojí formulací. Je to o kultuře a tradicích a ne o zásadách klasiků....Příspěvek zs (poněkud zpupný, chvílemi nemístný zato bohatý na vykřičníky a zbytečná invektiva) je trošku přeháňka.

Jelen, 20.12.2017.

Nový komentář nebo reakce:
Autor:





Kodex diskutujících

Cílem diskusí je poskytnout prostor, kde si návštěvníci mohou vyměňovat své názory či postřehy k danému článku.

Aby se však tento prostor nestal něčím, co nechceme, musí v něm platit určitá pravidla. Tím, že člověk vstupuje do diskuse, vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat. V opačném případě si administrátoři Skalních oblastí ČR vyhrazují právo bez předchozího upozornění nevhodné příspěvky z diskusí odstraňovat.

Kodex diskutujících staví na třech základních principech: dodržování zákonů, zákaz zneužívání tohoto prostoru ke spamování či komerčním aktivitám a slušnost.

Prosíme vás, abyste k ostatním přistupovali s úctou, neútočili na ně, nezneužívali diskusí k výhrůžkám, obtěžování, nevnucovali své názory ostatním.

Příspěvky podněcující k násilí a nenávist ke konkrétním lidem, skupinám obyvatelstva, zejména pak k etnickým či náboženským skupinám, jakož i příspěvky obsahující obscenity a vulgarismy jsou zakázány.

Texty hrubě urážlivé, agresívní, nadávky a zjevné provokace budou bezodkladně smazány.

Zakázané je psaní příspěvků pod cizím jménem či falešnou identitou.

Není dovoleno zaplavovat diskuse neustále stejným textem či textem s tím samým věcným obsahem. To platí i pro opakované odkazy na stejnou webovou stránku a pro grafické ztvárnění, jehož cílem je přitáhnout zvláštní pozornost (např. psaní textů velkými písmeny).

V případě citací je třeba uvádět autora či odkaz na zdroj.

Materiály zveřejněné na Skalních oblastech ČR jsou chráněny autorským zákonem a jejich další šíření je možné jen se souhlasem vydavatele. Pokud je chcete použít, kontaktujte nás, prosím, na našich internetových stránkách.

Skalní oblasti ČR nepřebírají odpovědnost za obsah jednotlivých příspěvků. Pokud máte podezření, že někteří diskutující porušují zákony či tento kodex, upozornětě nás na to.



Aktuální informace lezcům |  Aktuálně platná omezení lezení |  Databáze sektorů, skal a cest na území ČR |  Dokumenty ochrany přírody |  Galerie horolezců |  Horolezecká bibliografie |  Metodické video k údržbě skal |  Orgány ochrany přírody |  Pravidla lezení pro nepískovcové skály v ČR |  Pravidla lezení pro pískovcové skály v ČR |  Přehled údržby skal |  Sektory se zákazy lezení |  Sezónní omezení lezení |  Správci skal |  Srážky v sektorech za posledních 24 hodin |  Teritoriální působnost vrcholových komisí |  Zákazy MG na skalách ČR |  Zápisy z jednání vrcholových komisí |  Mobilní aplikace Skalní oblasti ČR



© Copyright 2004–2024 Dr. Zdeněk Strnad
Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií bez předchozího souhlasu je zakázáno.